Hlavní obsah

Jazzman Chick Corea stihl na Proms hrát i fotit

Právo, VLA

Jak se blíží závěr hudebního festivalu Prague Proms, vytahují pořadatelé z „klobouku“ svých dramaturgických plánů největší trumfy a ten středeční stál opravdu za to. Ve zcela vyprodané Smetanově síni pražského Obecního domu hrál americký jazzový pianista a skladatel Chick Corea se svým Akoustic Bandem.

Foto: Jan Malý

Coreův úsměv dokládá atmosféru pražského koncertu.

Článek

Trio tvořené ještě instrumentálními superhvězdami Johnem Patituccim (kontrabas) a Davem Wecklem (bicí) není u nás poprvé, ale tento koncert byl výjimečný tím, že se odehrával v prostorách, kde soubor ještě nikdy nehrál, a také tím, že jako jediný koncert na jejich současném evropském turné byl ve druhé části spojený s doprovodem Českého národního symfonického orchestru. Ten řídil Američan Steven Mercurio, který již dříve s Coreou spolupracoval. Nebylo divu, že událost přitáhla pozornost i domácích person z oblasti kultury. A tak v publiku byli muzikanti Michael Kocáb, Milan Svoboda s herečkou Janou Paulovou, publicista Aleš Benda a mnoho dalších osobností.

Foto: Jan Malý

Americký pianista Chick Corea ve Smetanově síni v Praze.

Zatímco v první půli programu zazněly většinou skladby z posledních alb tria (například Morning Sprite, standardy Dukea Ellingtona), druhé vévodila v aranžmá Mercuria španělská témata z některých alb Return to Forever a Milese Davise, hlavně Rodrigův Aranjuez Concerto a Coreovo Spain. V ní doplnili orchestr další tři jazzoví hosté ze Skandinávie a USA, hlavně skvělý soprán saxofonista Tim Garland.

Corea hrál v Rodrigovi kytarový part na akustický klavír, což bylo typické pro celý večer, protože k dobám Electric Bandu či elektrického jazzu se nevrátil. Na klavír zahrál i v přídavku v rozvedené části ze Spain opět s orchestrem, kdy popustil uzdu humoru, když „vyučoval“ publikum i členy orchestru ve sborovém zpěvu jednotlivých motivů, které předehrával.

Foto: Jan Malý

Akoustic Band děkuje po koncertě - zleva Chick Corea, John Patitucci a Dave Weckl.

Byla na něm patrná radost z hudby, z prostředí, žertoval a mobilem si často fotil diváky, orchestr i spoluhráče. I na nich byla vidět pohoda a úcta k prostředí, kam se jazzové hvězdy tak často nedostanou. Coreova melodická invence, vtip a perlivý, lehounký úhoz jsou v jeho sedmdesáti sedmi letech na vrcholu, a tak lze konstatovat: byl to zcela mimořádný večer, prozatím vrchol festivalu Proms.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám