Článek
Zatímco Rammsteini si zakládají na nekompromisním strojovém rytmu obaleném různými vrstvami elektroniky a kytar a místo zpěvu se soustředí spíše na působivý přednes svých strašidelně-komických textů, hudba In Extremo vychází z poněkud jiných kořenů.
Dalo by se říct, že mají dva hlavní inspirační zdroje: středověk a melodický metal. Zpěv je o krapet melodičtější než u Rammsteinů a často se dočkáme i docela tichých pasáží. Míchání středověkých nástrojů a brutálních kytar samo o sobě není zase tak originální, ale In Extremo mají i něco navíc - pěkně klenuté melodie nezastírající inspiraci v lidové hudbě a také pořádně hutné riffy, které uspokojí metalové "hroziče".
Ačkoliv se In Extremo snaží vypadat drsně, jsou to v podstatě romantici a snílci, kteří se vyžívají v dávných legendách. Vyprávějí příběhy o rytířích, trolech, upírech a světe div se - i o lásce! U nás o tom ale hudební publicisté nepíšou, protože In Extremo zpívají německy, keltsky či latinsky (se srandovní německou výslovností) a přeložit to je pro ně pracné.
Výběr nazvaný Kein Blick Zurück bych doporučil každému, kdo se zajímá o metal nebo o lidovou hudbu. Pro seznámení s fenoménem In Extremo je ideální.
In Extremo: Kein Blick Zurück, Universal 2007