Článek
Musíš odpustit sám sobě, abys odpustil jiným? A kde je vlastně „ta pravda“, když ve jménu tvého národa, náboženského vyznání umírají nejen vojáci, ale i civilisté a ty nemilosrdně vyháníš z jejich domovů sousedy?
To jsou klíčové otázky, které si divák sledující psychologický experiment uvnitř obrovského prázdného hotelu musí sám v sobě vyřešit.
Scházejí se v něm Srbové, Bosňáci, Chorvati, křesťané a muslimové. V opuštěných prostorách vyplouvají na povrch ty nejhlubší rány minulosti, zasazené rodinou či válečnou zkušeností.
Je vážně konflikt na Balkáně z 90. let už za námi? To zjišťuje jeden z oceněných snímků MFF KV Chlapi nepláčou.
Ať už byli účastníci přímými aktéry, nebo pouze svědky válečných zločinů, které v 90. letech zničily společný stát, jejich dozvuky žijí v jejich myslích dál a těžko lze od nich očekávat vzájemné souznění. Opravdu platí krásné české přísloví Čas vše vyléčí? A kdy tedy ta doba konečně nastane?
Vyřešeno? Nikoli!
Slovinský terapeut, který má skupinu na starosti, jen obtížně zvládá nebezpečně třaskavou směs, kterou může okamžitě zažehnout každé slovo vyřknuté bez rozmyslu nebo jen zdánlivě křivý pohled.
Snímek Chlapi nepláčou uvádí do českých kin distribuční label KVIFF Distribution. Nezvolil jej náhodou. V létě bodoval na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary, kde si odbyl světovou premiéru. Zaujal tam jak diváky v kinech, tak kritiky. „Tento film je skutečnou mozaikou, nikdy se nezaměřuje jen na jednu postavu, ústřední příběh vytváří plejáda drsných chlapů a jejich životní osudy… mnohé z těchto mužů spasí, jedině když se stáhnou a dají prostor budoucím generacím nezasaženým válkou,“ napsal například v recenzi portál ScreenDaily.
Ve filmu režírovaném Alenem Drljevićem si zahrály největší herecké balkánské hvězdy. Kromě Sebastiana Cavazzy v roli terapeuta, zapřisáhlého pacifisty, diváci uvidí skvělého Emira Hadžihafizbegoviće, Leona Lučeva, Izudina Bajroviće, Borise Isakoviće, Ermina Brava, Borise Lera a Iva Gregureviće.
