V polovině května vychází jeho sedmé sólové studiové album Rebellion Rises, na kterém pokračuje ve své misi – šířit po světě lásku. Dříve vystupoval se svými sourozenci ve skupině The Melody Makers, před patnácti lety se vydal na sólovou dráhu. Ziggy je jeho přezdívka, rodiče mu dali jméno David Nesta Marley.

V titulní písni alba Rebellion Rises zpíváte, že na každém kroku potkáváte vzpouru. Jakou vzpouru máte na mysli?

Vzpouru lásky a lidství. Ukazuje se, že většina lidí na světě je dobrá. Ta písnička je afirmace, tvrzení, které má probudit dobrotu, jež dřímá v každém z nás. Jsem v tomto směru velký optimista. Tuhle vzpouru můžeme vyvolat, jsme její součástí. Vlastně už probíhá. A to právě teď.

Co považujete za své největší osobní rebelství?

Lásku.

Proč?

Protože všechno změní. Je to jediný druh vzpoury, který může lidstvu prospět. Nenávist je často hlasitější, ale to neznamená, že vítězí. Láska musí být stejně hlasitá a viditelná. Je nezbytné, aby lidé projevili svou vůli, protože jen tak se jim mohou splnit jejich sny.

Tohle je vaše téma dlouhodobě. V roce 2006 jste například vydal album nazvané Love is My Religion. Ostatně už podobně mluvil váš otec. Jako mantra je to hezké, ale co z toho plyne pro běžný život?

Občas se vám například přihodí něco, co by vás mohlo naštvat. Ale pak si uvědomíte, že naštvání ničemu nepomůže. Není to vůbec nic složitého.

Láska je opravdu mé náboženství a způsob života. Když miluju, šířím a přijímám lásku, cítím se lépe. A vím, že stejně to mají i všichni ostatní. Může to znít velikášsky, ale je to úplně jednoduchá věc.

Jak dlouho vaše nové album vznikalo a co vás na práci na něm ze všeho nejvíc bavilo?

Trvalo mi to asi rok. Nejradši mám samotné skládání, chvíli, kdy se píseň rodí. Při psaní jsem cítil silnou inspiraci. Měl jsem pocit, že svět právě takové písně potřebuje. Chtěl jsem je složit, aby se jimi lidé taky mohli inspirovat.

Jste velmi produktivní. Míváte i období, kdy vám inspirace chybí?

Někdy ano. Naučil jsem se na to moc nemyslet a netrápit se tím, protože to vždycky přešlo. Důležité je se tím nestresovat a v klidu pokračovat v práci. Ona se nakonec vrátí.

V létě vás čeká hodně koncertů. Na co se nejvíc těšíte?

Navštívím několik zemí, ve kterých jsem ještě nebyl. To je ostatně i případ České republiky. Těším se, až zjistím, jak se u vás žije.

S oblibou tvoříte i pro dětské publikum. Píšete pro ně knihy i hudbu. Přistupujete k tomu jinak, než k ostatní tvorbě?

Především je pro mě tvorba zaměřená na děti pokaždé velmi osvobozující zážitek. Když chci složit písničku pro děti, soustředím se na to, aby byla úplně jednoduchá a svobodná. Vlastně mě to pak zpětně inspiruje a snažím se ten pocit volnosti přenést do všech svých písní. Nechat hudbu svobodně plynout. Ale mé poselství zůstává úplně stejné – láska. Jsem ambasador lásky na tomto světě.

Hezké povolání.

Je to pro mě velmi přirozená volba. Neměl jsem na výběr.

Lásku si přál šířit už váš otec Bob Marley, po kterém jste vy i vaši sourozenci zdědili vztah k hudbě. Se sourozenci jste založili skupinu Melody Makers a jako první jste v roce 1979 nazpívali písničku Children Playing in the Streets, kterou pro vás otec složil. Bylo pro něj důležité, abyste pokračovali v hudební tradici?

To nevím, myslím, že spíš moc ne. Pro něj i pro mou matku bylo podstatné, abychom získali dobré vzdělání. To bylo hlavní. Hudba byla až na druhém místě.

Je o vás známé, že mimo jiné milujete jídlo. Dokonce jste vydal kuchařku. Kdy pro vás jídlo začalo být důležité?

Vždy bylo. Když jsme vyrůstali na Jamajce, bylo důležité zdraví, cvičení a dobré jídlo. Jídlo je totiž náš lék. I proto jsme se jednoho dne rozhodli vydat knihu rodinných receptů.

Jamajku, se kterou je spjatá i vaše hudba i rodina, jste opustil. Žijete v Los Angeles ve Spojených státech. Proč?

Líbí se mi tam. Baví mě prožívat různé věci. Jako umělec musíte rozšiřovat svůj horizont. Jamajku miluji a hodně jsem se tam naučil. Učím se ale i v Los Angeles. Potkávám tam nové lidi, kteří mě inspirují. To mě baví. Svět je jeden. Je jen jedna velká země a lidé by měli mít možnost žít, kdekoliv si přejí.