RECENZE: Jelen přijal vlastní výzvu a poskočil vpřed

Písničky kapely Jelen, v nichž se snoubí bluegrass, folk i rock, se zalíbily a oslovovaly posluchače napříč generacemi. Na koncerty chodilo stále více lidí, až si formace musela zvyknout na to, že kapacity českých klubů dokáže naplnit.

Uspěla též v odborných i fanouškovských anketách a na scéně se etablovala tak rychle, až to vyhlíželo nebezpečně. Bylo totiž patrné, že očekávání týkající se druhého alba budou velká.

Souběžně s rostoucí popularitou vytvářela skupina Jelen nové písničky. Již loni je začala přehrávat na koncertech, aby si vyzkoušela, jak na ně publikum zareaguje, a zároveň je ve studiu natáčela. Výsledkem je deska Vlčí srdce, která na tu první přirozeně a plynule navazuje a v některých ohledech ji překonává.

Jelenu dva intenzivní roky na scéně pomohly autorsky, aranžérsky i interpretačně vyrůst. Přestože stylově nepřináší na druhém počinu žádný výrazný odklon od svého výrazu na debutu, zaujímá stylem, jakým jsou písničky nahrány a interpretovány. Jejich aranže jsou chytré, kapela v nich velmi dobře pracuje s vícehlasy, patřičné je hostování zpívajících dívek, a když se v Pohanské ozve ostrá rocková kytara, není to pomyslná rána mezi oči, ale balzám v utěšeném zvuku.

Na koncertech před vydáním desky to trochu vypadalo, že se Jelen halí do smutku, především pokud jde o tempo písniček. O celém albu to naštěstí neplatí. Jsou na něm i písně svižné, nadto trocha nadhledu v textech (Tunel, Vánoční) i překvapení na úvod, bez hudebních nástrojů nahraná Sám sebou. Povšechně je to kolekce vyrovnaných písniček.

Příjemná je pestrost nástrojů, které takto pospolu vytvářejí pestrý sound kapely. Prim v něm hrají akustické zvuky, přirozené stejně tak jako autorské i interpretační písničkářství kapely, také příjemný hlas Jindry Poláka. Všechny skladby na desce mají vlídnou až silnou melodii a ve všech případech i pevnou náladu či pocit.

Vytknout lze to, že písnička Nebe je dál, než se zdá má na svém začátku takový motiv, že vypadá jako pokračování předcházejícího Vlčího srdce. Ukazuje se také, že kapela bude muset napříště více zvažovat volbu slov v textech. Je totiž patrné, že používat ta týkající se světla, tmy, slunce, nebe nebo létání je možná až příliš lákavé, pročež hrozí opakování se.

Vlčí srdce je nicméně deska, na které skupina Jelen pomyslně zvedla rukavici, kterou si sama hodila při vydání debutového alba. Pevně ji stiskla a pokročila dál. Ve čtvrtek začne její koncertní turné k albu v Českých Budějovicích.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: