Článek
Čtvrteční koncert s doprovodnou Jihočeskou filharmonií ukázal dosud méně známou, nejazzovou tvář sólisty. Ten je ale tak temperamentní a rytmem a stylovou zručností nadaný, že uchvátí i v něm.
Organizátoři a dirigent Jan Kučera to brzy pochopili a vstřícně rozšířili a proměnili program. Posluchačům se tedy kromě evropské premiéry Sandovalova vlastního Koncertu č. 2 dostalo i děl od Ljadova, Haydna, Kučery i trubkového koncertu Arménce Arutiuniana.
Událostí byla premiéra jeho koncertu, ve kterém Sandoval crossoverově míchá jazzové i etnické prvky s jednoznačným úspěchem. Otázka je, zda i jiní případní interpreti díla budou mít jeho zručnost a kvalitu.
První večer uzavřela řada trubkových přídavků španělského stylu, ve kterých je Sandoval takříkajíc doma. Ohlas u posluchačů byl mimořádný.
Arturo Sandoval v Českém Krumlově diváky nadchnul.
Další večer v chladném prostředí Pivovarské zahrady byl trochu opakováním jeho prvního krumlovského vystoupení před pěti lety. Tehdy ho také doprovázel v jazzovém programu standardů amerického a latino-amerického typu náš CBC Big Band trumpetisty Miroslava Surky.
O rozehřání publika se Sandoval brzy postaral svou hrou (opět střídal trubku a křídlovku), využíval i další nástroje (konga), občas i zazpíval, dirigoval kapelu a vzpomínal na setkání s americkými klasiky be bopu, zejména na svého přítele a zachránce z Castrova „ráje“ Dizzyho Gillespieho, kterého navíc dovede skvěle imitovat.
Nikomu nevadilo, že večer přišel o přestávku. Bohatý program se slušným výkonem naší kapely a se spoustou přídavků protagonisty návštěvníkům vše vynahradil.
Festival pak v sobotu v Pivovarské zahradě zakončilo uvedení Orffova díla Carmina Burana s rozhlasovými symfoniky, dirigentem Petrem Vronským, pěveckými sólisty a sbory.
Letošní jubilejní ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov se jednoznačně povedl a byl i mimořádnou ukázkou široké programové nabídky. Hvězdami příštího ročníku budou pěvci Ramon Vargas a Angela Gheorgiu.