Těžko si ostatně představit, že by byl Baumaxa napořád jenom vtipálkem a tím, kdo bravurně žongluje se slovy. V písničce Dvě labutě, která je prozatím vrcholným bodem jeho proměny, si druhou vlastnost ponechal a pečetil tak dlouholetý pocit, že jako textař patří k těm nejosobitějším, kteří se na české hudební scéně pohybují.

V uvedené skladbě jsou ale hořkost a upřímnost v takové dávce, až se jeden začne o Baumaxu bát. Není pochyb o tom, že píseň přináší osobní prožitek. Navíc je v ní autorův pěvecký projev nebývale civilní.

Vědom si totiž svých pěveckých nedokonalostí, situuje se výrazem ve svém projevu často do role někoho jiného. Na tomto albu je to například přiznaná imitace Ladislava Gerendáše ve velice povedené swingové Muzikantské Lidušce nebo až přehnané pitvoření v reggae rytmem nasáklé Mámámamá.

Ve Dvou labutích šla ale jakákoli přetvářka stranou. Baumaxa je v nich osobní a ve zpěvu skutečný. Možná za to v osobním životě zaplatil vysokou daň, pro jeho umělecký růst je to však pozitivní. Mimochodem onen civilnější projev se na novince objevuje i jinde, ve vážnějším tématu (Přestávám se umět smát).

Pijano je album, které konečně otvírá cestu do Baumaxova nitra. Jako celek má schopnost přimět posluchače k zjištění, že je to mimořádně citlivý člověk a dosavadní provokace byla v určité míře póza. Vulgarismy, kterých je na desce otevřeně i poloskrytě poměrně dost, k jeho projevu přirozeně patří, jsou součástí jeho charismatu. Již na minulém albu Downtempo (a nyní také) se ale dostal do interpretačního stavu, kdy nepřekrývají jeho autorské schopnosti.

Obal nového alba

FOTO: Xavi & Bady

S coververzí slavné Cohenovy Hallelujah (na albu uvedené pod názvem Dátamtůja) se pak dotkl hudebního nebe, protože melodie této písně je jednou z nejkrásnějších, jaké kdy kdo vymyslel. On do ní odvážně vnesl své hejskovství a jeho verze je v součtu toho všeho nádherně bláznivá. Dobře se v ní také vyrovnal s jinak poměrně těžkou vokální linkou.

Vlastně je to po všech stránkách pestré album. Nesporně nejlepší, které Baumaxa vydal. Na jeho umělecké cestě je to krok vpřed. Krok, k němuž potřeboval trochu zvážnět.

Celkové hodnocení 75 %