RECENZE: Talentovaný George Ezra složil písničky k prázdninám

Miluje Boba Dylana a Woodyho Guthrieho, od nich se učil. Z jeho výrazu jsou cítit emoce zpěvu Jima Morrisona, pouze s tím rozdílem, že Ezra jde hlavně cestou folku a blues, rocku teprve v řadě následující.

Disponuje přátelským hlubokým hlasem, v jehož barvě je přítomna vlídnost i prvotní životní moudrost muže, který cestuje a na počest svých zastávek skládá písničky. Na jeho debutovém albu jsou skladby Budapest a Barcelona, v těch dalších je rovněž patrné, že nestojí na jednom místě. Drawing Board je například o pobytu v Belgii.

Jeho písničky zní trochu jako americké lidovky, tamními písničkáři tolik milované. Mají rovněž charakter písní od Bon Ivera, stejně tak od zaoceánských countryových ikon. Ezra v nich zpívá střízlivě, nepropadá výrazové neuvěřitelnosti či dokonce hysterii.

Možná chtěl natočit soundtrack k prázdninám, což se mu vlastně podařilo. Skvělé na něm je, že není určen jen cestovatelům v teenagerském věku, nýbrž oslovuje více posluchačských generací. Když se totiž v písničkách objeví delikátní množství elektronických zvuků (Stand By Your Gun), je jasné, že George Ezra záměrně necílí, nýbrž přirozeně oslovuje svou hudební řečí a producentskou jasnozřivostí. Je velký talent.