Chápe-li někdo graffiti jako změť neidentifikovatelných klikyháků na zdech nebo jako pouliční vandalismus závadové mládeže, má na výstavě možnost si tyto předsudky poopravit.

Timo nedělá graffiti v obvyklém slova smyslu, je především zručný street-artista, pohotový glosátor života a člověk s překvapivým smyslem pro humor.

Zasazuje věci do kontextu města, betonová změť staveb je jeho plátno a lidé jdoucí v nekonečných zástupech kolem, to je jeho publikum. Jistě, zdá se poněkud svazující instalovat do intimního prostoru galerie taková díla. Když zavřete tygra do klece, nepřestane sice být tygrem, ale ztratí svou divokost i nebezpečnost.

Organizátoři si tohoto problému byli dostatečně vědomi.

Klasické trojrozměrné práce tedy doplnili i televizí, ve které si návštěvníci mohou prohlížet Timovy artefakty, jako by právě brouzdali ulicemi. Někteří z nich se dokonce upamatovávali, že to které dílo kdysi míjeli a jiného si ani nevšimli, ačkoli poznali místo, které je nedaleko jejich bydliště.

Největší Timova zásluha není ani tak výtvarná jako spíše společenská. Právě on možná donutí lidi ve městech dívat se více kolem sebe.

A hlavně objevovat. Objevovat estetiku veřejného prostoru, všímat si všemožných nápisů, odkazů a hesel. Město se najednou stane skutečnou galerií našich životních osudů, tužeb i zklamání. A za každým podpisem kohosi cítíme nějaký anonymní příběh.

Proto je lhostejné, kdo Timo ve skutečnosti je. Jestli muž, žena či skupina osob. Timo je prostě jen logo a výrobní značka.

To skutečné umění však číhá za každým rohem šedého paneláku, za každým pilířem oprýskaného mostu či za každým ohybem nádražní zdi.

Smysl toho všeho charakterizoval nejlépe sám Timo, když na jedno místo nastříkal nápis – Graffiti rovná se veřejně prospěšné práce.

Timo: Indoor Adventure
Galerie Off/Format (otevřeno pouze úterý a neděle), Brno, do 19. února

Celkové hodnocení 70 %