Když jste v roce 2009 vzal do sestavy mladé spoluhráče, baskytaristu Andyho Budku a bubeníka Ondřeje Timpla, nebyl jste si jist, jak vaši fanoušci novou sestavu Katapultu přijmou. Jak na ni pak reagovali?

Strašně rychle jsme zjistili, že nás přijali. Dokonce jsme strašně rychle zjistili, že se bojí říct, že je to teď lepší. Vyzval jsem je proto, ať se to nebojí říkat, protože je přece logické, že se věci zlepšují. A nový Katapult nechtěl být horší než ten starý, nechtěl být svůj revival. Jakmile tedy lidi před dvěma lety přijali naše nové album Radosti života, ihned mě napadlo nahrát koncertní desku.

Do toho pak přišel film Rock života, který se realizoval jaksi mimo plán, ale současně nás hrozně zaměstnal. Odsunuli jsme tedy vydání Made In Rock’n’roll na letošní květen a teď připravujeme vydání koncertního DVD. Mám už k dispozici naše tři nahrané koncerty.

V čem je dnešní Katapult lepší, než byly předešlé sestavy?

Píše se rok 2012 a všichni se zlepšujeme. Osobně si myslím, že kdyby se mnou dnes hráli Tolja Kohout a Dědek, bylo by to také lepší. Oni tady ale už bohužel nejsou, a tak je to teď lepší s Budkou a Timplem. Katapult vždycky vzbuzoval emoce. V roce 2012 to tak musí být také, jsme autentická kapela.

Živé album Made In Rock’n’roll jste nahráli v pražském klubu Futurum. Natočili jste tam i materiál pro chystané koncertní DVD?

Točili jsme ho jinde, protože jsem nechtěl, abychom vydávali záznam z koncertu, který už vyšel předtím. Na albu Made In Rock’n’roll jsou staré pecky, písně z alba Radosti života a dvě nové – Made In Rock’n’roll a Oči. Tím pádem je to vlastně řadová deska, protože na ní jsou dvě skladby, které ještě nebyly nahrané.

Čím je proto album ještě výjimečné?

Třeba tím, že když si ho pustíte, uslyšíte stejné emoce, jaké jsme zažili v roce v roce 1977 v KD Novodvorská v Praze, kde vznikal náš debut, tzv, stříbrné album. Všichni lidé zpívají refrény, atmosféra je úžasná, písničky fungují. Katapult svou kariéru kdysi nastartoval živou deskou, a tak se sluší tu a tam nějakou další přidat.

Pojmenovat skladbu a celé album Made In Rock’n’roll vypadá trochu egoisticky...

Ta skladba je mezigenerační duet mezi Andym Budkou a mnou. Vlastně je to provokace. Budka mi v té skladbě něco říká a já mu odpovídám. Končí to konstatováním, že jsme ze stejného kmene, z kmene Made In Rock’n’roll. Je to stěžejní, autentická, současná písnička o tom, jak fanoušek, technik a dnes nástupce Dědka se mnou hraje v kapele a vyprávíme si o tom, co se vlastně stalo.

Je toto mezigenerační pnutí pro Katapult silným motorem?

Samozřejmě. Další novou skladbou na desce jsou Oči. Je to úžasná balada a současně vlastně neskutečná šílenost. Ondřej Timpl sedí na pódiu vpředu a zpívá, bez bubnů. Když skončí, má větší ovace, než si kdo umí představit. Do kapely přišel jako bubeník, ale pak jsme na internetu zjistili, že kdysi někde zpíval. Napsal jsem Oči a řekl jsem mu, že je bude zpívat on. Za pár dnů se je naučil, a když je pak zpíval na koncertě poprvé, měl aplaus tři minuty. Bylo to v lednu 2011. V tu chvíli jsme věděli, že kontinuita v téhle kapele je navázána.

Jsou dvě nové skladby na koncertním albu ukazatelem směru, kterým se Katapult autorsky propříště vydá?

Nejsou, protože kam se tahle kapela vydá, to nikdo neví. Navíc jsou to skladby tak rozdílné, že ani ony samy nic nesignalizují.