Článek
„Je to pro mě druhá šance,“ hlesl při odchodu ze soudní síně bez dalšího komentáře Nekola, kterého soud potrestal za pokus o těžké ublížení na zdraví a poškození cizí věci.
„Vina obžalovaného byla jednoznačně prokázána. Ostatně sám se přiznal. Jasná pro nás byla i právní kvalifikace. Znal důsledky, které by založením požáru mohly nastat. Proto nepřicházela v úvahu lehká újma na zdraví, jak požadovala obhajoba,“ vysvětlil předseda senátu krajského soudu Vladimír Hendrych.
„Není žádný Mirek Dušín”
S trestem to však podle Hendrycha měl soud složitější.
„Podmínky pro uložení trestu pod spodní hranicí zákonné sazby, která v tomto případě činí pět až dvanáct roků, byly podle nás splněny. Je to ale hraniční. Nekola není žádný Mirek Dušín. Má za sebou několik deliktů, byť ne násilných, a také přestupků. Na druhé straně jsme zohlednili dlouhou dobu od spáchání skutku i to, že od té doby se choval relativně řádně,“ konstatoval Hendrych.
Událost se odehrála 15. prosince 2014. Nekola tehdy k domu v ulici Svatopluka Čecha, kde podle něj často pobývali „feťáci“, přišel časně ráno a prokopl skleněnou výplň okna. Do prostoru parapetu vylil náplň do zapalovačů, vylitou hořlavou kapalinu zapálil a z místa utekl, ačkoliv věděl, že v prvním patře domu se mohou zdržovat žena a muž.
Požár se rozšířil do místnosti na věci pod oknem. Když poškození zaregistrovali kouř, oheň uhasili. Pokud by spali, podle znalců by jim hrozila otrava oxidem uhelnatým, v krajním případě v té souvislosti i smrt.
Chtěl se pomstít
Nekola tvrdil, že se chtěl pomstít muži, který bydlel ve spodní části domu. Byl to kamarád, jemuž se prý snažil pomáhat, ten ho však údajně před Vánocemi okradl o batoh s peněženkou, v níž měl Nekola téměř celou výplatu, zhruba osm tisíc korun. „Jednal jsem ve vzteku. Byl to zkrat,“ vypověděl už dříve u soudu pachatel.
Odmítl však, že by chtěl někomu ublížit. Policistům sice řekl, že o dalších lidech v domě věděl, ale u krajského soudu výpověď v tomto směru několikrát změnil. Ve verzi, u které setrval, přiznal jen to, že v patře viděl svítit světlo.
„Že jsou tam lidé, jsem nevěděl a ani jsem tak neuvažoval. Policistům jsem to řekl jen proto, že výslech trval dlouho, byl jsem vystresovaný a chtěl jsem mít už klid,“ vysvětloval ve středu u krajského soudu Nekola.