Na úřadu v Plzni se dopravní přestupky dva roky zametaly pod koberec

Podle státní zástupkyně Danuše Janouškové úředník spisy zametal pod koberec. „Vůbec v těch případech nejednal ani nerozhodoval, přičemž je vykazoval jako vyřízené,“ stojí v obžalobě.

Hrbáčkovi to podle obžaloby procházelo téměř dva roky a možná by v tom pokračoval dál, nebýt jedné pojišťovny, která se kvůli plnění pídila po výsledku správního řízení, a spis jemu přidělený nebyl k nalezení. Následná kontrola odhalila pětatřicet případů závažného porušení bezpečnosti silničního provozu, které Hrbáček vykázal jako skončené, ačkoliv ve skutečnosti přestupky vůbec neřešil.

Všechny tyto spisy zmizely v papírové i v elektronické podobě. „Tím došlo u přestupců k zániku odpovědnosti za jejich provinění,“ sdělila žalobkyně.

Hrbáčkovi přitom stačilo spis v systému počítačové evidence jen deaktivovat, což znamená vyřadit ho z evidence živých věcí. Nikdo už totiž nekontroloval, jak bylo ve věci rozhodnuto. Hrbáček je obžalován z trestného činu maření úkolu veřejné osoby z nedbalosti. Žalobkyně za jeho jednáním vidí spíše lenost, snahu ulehčit si práci než zištný motiv.

Vyšetřování neprokázalo, že by si Hrbáček vybíral jen určité hříšníky, kterým by za peníze jejich přestupek sprovodil ze světa. Sám prohlásil, že ani neví, co to bylo za lidi. To koresponduje i s pracovním hodnocením Hrbáčka od bývalého zaměstnavatele, kterým byla Policie ČR.

„U přidělených spisů měl problémy s dodržováním lhůty k jejich vyřízení,“ citoval soudce zprávu vedoucího Obvodního oddělení Plzeň-Vinice, kde Hrbáček do roku 2008 sloužil.

U soudu se expolicista hájil tím, že někdo zneužil jeho přihlašovací heslo do počítače a spisy deaktivoval. Snažil se i přesvědčit soudce, že v době, kdy došlo k deaktivaci více než poloviny předmětných spisů, nebyl na pracovišti.

Jeho obhájce poukázal, že šlo o systémovou chybu. „Nebylo naplněno heslo, kdo řídí, kontroluje. Kdyby vedoucí pracovníci dělali dobře svoji práci, tak jsme se tady nesešli,“ poznamenal.

Dle vedoucího odboru správních činností magistrátu Romana Matouška byl v té době evidenční systém nastaven tak, že každý referent si za spis odpovídal sám. „Když se tenhle průšvih provalil, nechali jsme systém upravit tak, aby bez vědomí vedoucího oddělení nebylo možné ukončit žádný spis,“ řekl Matoušek.