Hlavní obsah

Šok ze Stodolových opadl, detailní pitva se už u sebevražd nenařizuje

Právo, Adéla Jelínková

Policisté v tichosti upustili od praxe, kterou vyvolal 15 let starý případ manželů Stodolových. Totiž že u každé sebevraždy raději nařídili detailní soudní pitvu. Páru, který mezi lety 2001 a 2002 zavraždil osm seniorů a byl za to později odsouzen na doživotí, vše dlouho procházelo, protože policisté vraždy uzavírali bez bližšího zkoumání jako sebevraždy nebo náhlá přirozená úmrtí.

Foto: Michaela Říhová, Právo

Dana a Jaroslav Stodolovi před soudem v Hradci Králové. Snímek je z roku 2004.

Článek

Policejní prezident proto po odhalení děsivého případu vydal doporučení, podle kterého měly všechny možné sebevraždy zkoumat soudní znalci. Ovšem jak nyní Právo zjistilo, to už posledních šest let neplatí.

Přestože se nabízí, že je to kvůli penězům – soudní pitva stojí průměrně 15 tisíc a platí ji policie na rozdíl od o pět tisíc levnější a méně podrobné zdravotní pitvy, kterou hradí pojišťovny –, policejní prezidium tvrdí, že příčinou je něco jiného.

Když je dlouhodobě nemocný člověk rodině na obtíž, tak proč by ho neotrávili? Lékař, který zemřelého může prohlížet taky jenom od dveří, ví o jeho nemoci a napíše diagnózu. A to může být pravda, nebo taky nemusí.
Michal Beran, primář soudního lékařství pražské Nemocnice Na Bulovce 

„Postupně došlo k velké osvětě na danou problematiku, a to jak u policie, tak u lékařů, kteří provádějí ohledání u zemřelých,“ vysvětlila tisková mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová s tím, že se tak eliminovala pochybení při ohledání míst trestných činů a zemřelých.

Sami soudní lékaři však soudní pitvy v těchto případech stále doporučují. U většiny sebevražd se dneska přistupuje k pitvě zdravotní, u které, dle znalců, může dojít k opominutí důležitých důkazů. Navíc zejména u starších nemocných lidí se pitva nedělá vůbec.

„Když je dlouhodobě nemocný člověk rodině na obtíž, tak proč by ho neotrávili? Lékař, který zemřelého může prohlížet taky jenom od dveří, ví o jeho nemoci a napíše diagnózu. A to může být pravda, nebo taky nemusí,“ varoval primář soudního lékařství pražské Nemocnice Na Bulovce Michal Beran.

Drtivá většina zemřelých se po pitvě pohřbívá žehem a potom už neexistuje možnost dát tělo exhumovat.
Michal Beran, primář  Nemocnice Na Bulovce 

Na dostatečně neprošetřená úmrtí, především starších lidí, upozorňoval i primář Ústavu soudního lékařství Nemocnice Královské Vinohrady Jiří Hladík.  „U spousty lidí v tomto věku často dochází k předávkování léky, ale přitom už mají chorobné změny, které můžou vést k úmrtí. Skutečná příčina smrti se v tomto případě nedá zjistit bez toxikologie,“ uvedl primář s tím, že toto vyšetření je ale drahé a u zdravotních pitev se většinou neprovádí.

Cena za toxikologii se pohybuje v řádu stovek až tisíců v závislosti na nutném vyšetření. „Ze všech stran je to limitováno jenom finančně, což je hrozné,“ postěžoval si Hladík.

O soudní pitvě rozhodují policisté

Pakliže při zdravotní pitvě lékař něco přehlédne, zpravidla se na to už nikdy nepřijde. „Drtivá většina zemřelých se po pitvě pohřbívá žehem a potom už neexistuje možnost dát tělo exhumovat,“ zmínil Beran.

O tom, zda se nařídí soudní pitva, rozhodují policisté. Metoda je detailnější v tom, že proti pitvě zdravotní navíc odpovídá na otázky, které klade vyšetřovatel. Pitva zdravotní slouží primárně ke stanovení příčin smrti, pakliže ji lékař ohledávající tělo nemohl stanovit.

„Proti dobám manželů Stodolových se to dost zredukovalo, sebevraždy dneska k soudním pitvám jednoznačně nařizovány nejsou,“ potvrdil Právu současnou praxi Hladík. Pokud lékaři při zdravotní pitvě přijdou na podezřelé okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že smrt byla nebo mohla být způsobena trestným činem, jsou povinni o tom říci policii.

Když chybějí zkušenosti

„Když vyšetřovatelé soudní pitvu i tak nenařídí, vysvětlí nám proč. Třeba proto, že mají dopis na rozloučenou. Ale samozřejmě čas od času máme pocit, že by soudní pitva i přesto být nařízena měla,“ připustil primář soudnělékařského oddělení českobudějovické nemocnice František Vorel.

K soudní pitvě vyšetřovatelé nepřistoupili ani v případě tehdy třiatřicetiletého Petra Stráníka, který se podle jejich závěrů v roce 2010 oběsil. K detailnějšímu prozkoumání nedošlo i přes námitky lékaře, který prováděl pitvu zdravotní a narazil na nesrovnalosti, které s verzí o sebevraždě nekorespondovaly.

U soudní pitvy jsou vždy dva soudní lékaři znalci, kdežto u zdravotní pitvy je soudní lékař jen jeden. Přitom kontrola čtyř očí je velmi důležitá.
Michal Beran, primář Nemocnice Na Bulovce

Podle rodičů zemřelého byl jejich syn uškrcen a následně oběšen, což se snaží už sedm let sami dokázat. Policisté poukazovali hlavně na dopis na rozloučenou, který u zemřelého našli.

Podle primáře Berana by každá sebevražda měla být vyšetřována jako vražda a vždy by tak mělo dojít k soudní pitvě. A to kvůli důslednosti.

„U soudní pitvy jsou vždy dva soudní lékaři znalci, kdežto u zdravotní pitvy je soudní lékař jen jeden. Přitom kontrola čtyř očí je velmi důležitá například kvůli kožním oděrkám a škrábancům na krku, které by mohly být u zdravotní pitvy přehlédnuty,“ upozornil. Navíc jedinému lékaři zdravotní pitvy mohou chybět zkušenosti.

„U soudního lékařství je dlouhodobá praxe nezbytná. Pokud lékař ještě neviděl příznaky zardoušení, nemusí je poznat. A to o tom mohl číst v knihách stokrát,“ poznamenal Beran.

Reklama

Výběr článků

Načítám