Článek
„Jsem rád, že je tady Vyvadil, protože to znamená, že je tady demokracie,“ řekl ve středu spolupanelista debaty v pražském DOXu Jan Schneider. Dohnal mě tím k veřejnému přiznání, že každé ráno zahajuji dotazem na manželku: „Mámo, je tady pořád Vyvadil?“ A když odpoví, že ano, s úlevou si říkám: Sláva, je tu stále demokracie.
Bylo to přijato jako žert a původně to tak bylo i myšleno. Ale to jsme v tu chvíli neznali výsledky průzkumu STEM/MARK pro Českou televizi k průjezdu amerického konvoje. Ukázalo se totiž, že lidé, které nám dotvářejí aroma demokracie tím, že se zuřivě staví proti spojencům, jsou v naprosté menšině. S průjezdem souhlasí 82 procent dotázaných, proti je 17 procent. Menšiny se ale musí chránit!
Stavím se proto za tyto odoranty. Připomeňme, že základem jejich světového názoru je odsuzovat USA a naopak projevovat sympatie vůči Rusku. Tomu současnému, putinovskému, nikoli vůči velké ruské kultuře, kterou v mnohém popírá.
Ruský režim s odoranty počítá a otevřeně sděluje, jak je zapojí do plánů na ovládnutí evropského prostoru. Nejen etnické Rusy v cizině (mazlivě je nazývá „25 miliónů zdvořilých lidí“, což se obvykle překládá jako „zelených mužíků“), ale také místní politiky a iniciativy. Kdo umí rusky, dočte se zde.
Naše menšina tak nabízí v rámci svých sympatií podívat se blíže na zemi, z níž loni utíkal kapitál nejmasivněji od roku 1994 (http://tass.ru/ekonomika/1703391). Je to země, kterou urychleně opouštějí nejlepší mozky kvůli beznaději, kterou v ní prožívají. O emigraci nyní uvažuje na 50 procent mladých, dobře vzdělaných a podnikavých Rusů (http://www.levada.ru/24-03-2015/rossiya-mozhet-lishitsya-samykh-uspeshnykh-i-kreativnykh-grazhdan).
Možná to ale naše menšina neví. Nemá třeba čas, protože chystá protesty proti očekávanému konvoji spojenců. Akademicky by ovšem bylo zajímavé vědět, jak by zareagovala na pořad ruské televize, v němž se rozebírá možnost, že by ruská vojska napochodovala slavit letošní 9. květen do evropských hlavních měst. Vzdálenost zrovna do Prahy prý ani nestojí za řeč, tam se údajně hravě dojde pěšky. Prostě urputná sranda (https://www.youtube.com/watch?v=E0al3qai_c4=desktop, od 53:15).
A kdyby sem ta slavící vojska došla, možná by nebyla tak neopatrná jako vojáci SSSR, kteří kvůli přesunům své vojenské techniky od 1. ledna 1969 do 21. června 1991 zabili v Československu 248 lidí, což plyne z výsledků bádání historiků Prokopa Tomka a Ivo Pejčocha z Vojenského historického ústavu a uvedl to server HlídacíPes.org.
Ať je naše proputinovská menšina dál aktivní. Je užitečná. Vybízí ke zjišťování, jakou alternativu nám nabízí výměnou za to, co dnes máme.
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.