Hlavní obsah
Jiří Pehe Foto: Milan Malíček, Právo

KOMENTÁŘ: Vykořisťování v Agrofertu? – Jiří Pehe

Server německé rozhlasové a televizní stanice Deutsche Welle (DW) zveřejnil text, v němž popisuje dosti otřesné podmínky, za nichž pracují vietnamští gastarbeiteři v drůbežárnách holdingu Agrofert, který vybudoval premiér Andrej Babiš. Německá stanice opírá svoji reportáž zejména o výpověď Vietnamce, který pracoval pro firmu Vodňanská drůbež.

Jiří Pehe Foto: Milan Malíček, Právo
KOMENTÁŘ: Vykořisťování v Agrofertu? – Jiří Pehe

Ten popsal, jak musel nejprve údajně zaplatit ve Vietnamu 14 tisíc dolarů zprostředkovateli za to, aby vůbec dostal české pracovní vízum, které bylo vázáno na práci v drůbežárně Agrofertu v Mirovicích. Navzdory slibům výdělků ve výši zhruba 25 tisíc korun měsíčně nakonec pracoval pro Vodňanskou drůbež za 14 tisíc korun měsíčně, v průměru až 200 hodin.

Podle reportéra DW pracovalo pro Vodňanskou drůbež v Mirovicích v roce 2016, kdy tam byl dotyčný Vietnamec zaměstnán, asi dalších 40 pracovníků z této země. Pracovali za podobně nízké mzdy, údajně v dosti otřesných podmínkách. O podřadném ubytování ve zchátralé ubytovně (za nějakých 2500 korun měsíčně) nemluvě.

I česká novinářka Saša Uhlová upozornila už v roce 2017 na nedůstojné pracovní podmínky ve stejné drůbežárně, a to nejen pro cizince, když se tam nechala zaměstnat kvůli své investigativní reportáži v rámci projektu Hranice práce.

Mluvčí Agrofertu označil reportáž DW za hrubě urážející. Ministerstvo zahraničí pro změnu tvrdí, že žádní čeští diplomaté nejsou zapleteni v praktikách s vydáváním víz ve Vietnamu, které dle reportáže DW zavánějí korupcí. Vláda ale vloni v červenci pozastavila vydávání dlouhodobých víz na ambasádě v Hanoji kvůli jejímu údajnému „přetížení“ a nespecifikovaným „bezpečnostním rizikům“.

Lze samozřejmě argumentovat, že i reportáž z dílny respektované německé mediální organizace nemusí být stoprocentně objektivní. Přesto se nabízí řada znepokojivých otázek.

Vykořisťování cizinců s pomocí pracovních agentur u nás není bohužel neobvyklá a o to skandálnější praxe, ale je přece jen ještě o stupínek skandálnější, pokud se tak dělo ve firmě, kterou v roce 2016 ještě pořád vlastnil (do svěřeneckého fondu podnik převedl až v roce 2017) tehdejší ministr financí Babiš. A nelze se neptat, zda o popsaných praktikách, pokud by se prokázaly, věděl. Reportáž navíc naznačila, že vydávání některých pracovních víz v Hanoji mohlo být šito na zakázku Agrofertu.

Otázkou také je, jak se k celé věci postaví sociální demokracie, koaliční partner hnutí ANO, která má v gesci ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstva zahraničí i vnitra. Všech těchto ministerstev se totiž praktiky popsané v reportáži týkají.

V reakci na můj dotaz na Twitteru ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové, jak na informace obsažené v reportáži DW hodlá reagovat, ministryně napsala: „Informace v článku jsou velmi nekonkrétní. Vše ještě prověřujeme a sbíráme fakta, o která bychom se mohli opřít. Zacházení se zahraničními pracovníky je ale mnohem širší problém. Jsem ráda, že se o něm začíná mluvit. Tohle je jen jeden z řady dalších podnětů... Souvisí to i s agenturním zaměstnáváním. Teď o tom jednáme ve spojitosti s pracovníky z Ukrajiny. Na povrch vyplouvá spousta problémů a vše je třeba znovu nastavit. Už teď je ale jasné, že agenturní zaměstnávání bude potřeba více regulovat.“

Příslib systémového řešení i informace ministryně, že danou věc prověřuje, jsou pozitivní. Vždyť kdo jiný než Státní úřad inspekce práce či orgány působící na poli bezpečnosti a hygieny práce by mohl praktiky popsané v reportáži vyšetřit a vyvrátit tak či naopak potvrdit tvrzení Agrofertu, že reportáž DW je hrubě urážející nepravdou? Bylo by to ovšem šetření, které se tak či onak dotýká premiéra.

Druhou dimenzí případu je otázka, jaká vlastně byla praxe při udělování víz v Hanoji. Cosi jako kolektivní „trest“ v podobě pozastavení vydávání víz pro všechny Vietnamce, kteří by u nás měli zájem pracovat, s vysvětlením, že je ambasáda „přetížena“ a existují jakási „bezpečnostní rizika“, se zatím rozhodně nejeví jako systémové opatření. A ani jako odpověď na otázku, co se na ambasádě v Hanoji vlastně dělo.

Jiří Pehe

Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.

Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.

V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).

Více o autorovi

Komentáře autora

V neposlední řadě je zde výzva i pro české investigativní novináře. Další znepokojivá výpověď o tom, co se děje v podnicích Agrofertu, které nelze ani dnes zcela oddělit od premiéra Babiše, by měla být výzvou k hledání odpovědí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků