Článek
V České republice, a patrně i Evropě, šlo o premiéru. Dron se podíval i do útrob jedné ze čtyř obřích chladicích věží měřících 155 metrů. Dohromady mají objem přes čtyři milióny kubíků a jsou vidět z dálky přes 40 kilometrů.
Z chladicí věže se podařilo dronu s integrovanou kamerou vzlétnout až napotřetí.
Předtím se dostal dvakrát do výšky čtyřicet metrů, výš to ale nešlo. Železobetonová konstrukce totiž bránila v navázání spojení se satelitem.
„V chladicí věži nebyl dostatečný GPS signál. Souřadnice jsme museli nahrát mimo věž. Poté už to šlo a ve výšce 140 metrů se povedlo spojit se satelitem,“ popisoval úvodní komplikace vedoucí štábu Tomáš Folprecht.
Několikaměsíční příprava
Dodal, že jednoduché to nebylo ani před vlastním natáčením. Už samotné vyřízení povolení k natáčení v bezletové zóně znamenalo získat hned několik razítek a během práce museli filmaři dodržovat řadu podmínek.
Vypuštění dronu předcházely pečlivé přípravy.
„Nesměli nijak ohrozit technologii nebo provoz, a i kdyby například dron spadl, nesměl nic rozbít. Na vše dohlíželo hned několik zaměstnanců a souhlas musely poskytnout jak bezpečnostní složky, tak Úřad pro civilní letectví. Na výsledek jsme se moc těšili,“ popsal několikaměsíční přípravnou anabázi vedoucí temelínské komunikace Petr Šuleř.
Unikátní záběry
Výsledek stál opravdu za to. Dron se dostal až do výše 300 metrů a po celou dobu pořizoval unikátní záběry, které ČEZ využije také pro vlastní potřebu.
„Bylo to hodně extrémní. Kromě špatného signálu jsme se ve věži museli vypořádat i s komínovým efektem a nad věží zase se silným větrem,“ popsal Folprecht obtížné podmínky, které při letu panovaly.
Související téma:
Temelín vyrobil v říjnu letošního roku nejvíce elektřiny.
Po zhruba deseti minutách bezpilotní zařízení bezpečně dosedlo zpátky do vnitřní vestavby věže, která je patnáct metrů nad zemí.