Článek
„Břichomluvectví vytváří v divákovi iluzi. Cílem je, aby sledoval víc loutku než vás. Loutce proto musíte dát hlas a spojit ho s pohyby, aby imitovala emoce jako údiv či smích,” vysvětluje Zdeněk Polach. Klíčem k úspěchu je potom dokázat vymyslet pro vystoupení zábavný text a umět s loutkou na pódiu interagovat.
Ačkoliv název profese naznačuje, že by mohl hlas zapůjčený loutce vycházet z břicha umělce, ve skutečnosti břichomluvec Polach mluví jen změněným hlasem tak, aby se mu při řeči neotevírala ústa.
„Je to někdy velmi obtížné, někomu to jde lépe a někomu hůře,” přiznává umělec. „Aby se lidé bavili, tak je důležitý hlavně dobrý text a loutka. Když se budete bavit, tak vám nebude vadit, když mi ta pusa občas ujede,” směje se Polach.
Naučit se břichomluvectví ale podle něj zvládne s trochou píle každý. V první řadě je třeba naučit se břichomluveckou abecedu. „Jsou ale písmena, která jsou těžší, třeba B, M, P. Ta musíme zaměnit za jiná, aby se pusa při mluvení nehýbala,” vysvětluje.
S loutkou Matýska se probojoval Zdeněk Polach i do finále Československo má talent.
Pravděpodobně nejznámější loutkou břichomluvce je miminko Matýsek, se kterým mimo jiné vystupoval i v pořadu Československo má talent, kde se probojovali až do finále. Vytvořit loutce „osobnost“, najít pro ni správný hlas, ale i vymyslet text a scénku představení je přitom poměrně složitý proces.
„Vezmu si loutku do ruky, manželka se posadí přede mě a já zkouším hlasy, dokud neřekne, že ten sedí k loutce nejvíc. Pak se naučím nějaký text, postavím se před zrcadlo a cvičím to pořád dokola. Nakonec s tím jdu na scénu a modlím se, aby se to lidem líbilo,“ směje se Polach a dodává, že jeho představení mívají většinou kolem hodiny.
Počet loutek u pana Polacha začal stoupat s chutí do práce i s představeními pro děti, které si v rámci příběhů vyžadovaly nové postavy. Dnes vlastní Polach loutek patnáct, každé z nich přitom propůjčil jedinečný hlas.
Se svými loutkami vystupoval Zdeněk Polach v Indii, na Velikonočních ostrovech, v Číně i Japonsku.
Představení od Indie po Papuu Novou Guineu
Se svými loutkami jezdí Zdeněk Polach vystupovat na několikaměsíční zaoceánské cesty, své fanoušky si tak našel po celém světě. Kromě břichomluveckého umu je proto zapotřebí také znalost jazyků. Těch umí břichomluvec až deset. Tedy alespoň pro účely představení.
„Nemluvím jimi perfektně, ale jsem schopný uvádět představení v osmi, devíti, desíti jazycích, a to je strašně důležité,” vysvětluje umělec. Jeho loutky tak dokážou pobavit diváky nejen česky nebo anglicky, ale také německy, španělsky, čínsky nebo japonsky.
Nejtěžší na jakémkoliv vystoupení je pak podle něj především schopnost reagovat na publikum. „Každé představení je jiné, musíte sledovat, co přijde různým národnostem vtipné, jak reagují i jak gestikulují. Zkušenosti jsou strašně důležité. A doufám, že čím starší budu, tím budu lepší,“ směje se.