Jeden den chovatelem v zoo. Dřina od svítání do soumraku

Den chovatele v pražské zoo začíná okolo sedmé hodiny ranní. Zvířata, a zvláště žirafy potřebují každodenní péči, která začíná už jejich ranní kontrolou a krmením. Chovatelé se následně rovnou pouští do úklidu. Zatímco jsou ještě žirafy uvnitř v zázemí, chovatelé začínají s úklidem venkovního výběhu, který je tříhektarový.

„Úklid probíhá tím způsobem, že hráběmi s lopatou vybíráme z trávy bobky, které tam zvířátka udělají, aby byla v čistém a mohla se pást na čisté trávě,“ vysvětluje chovatelka žiraf Barbora Kantorová, která redaktorce Novinek názorně předvedla, co to obnáší, starat se o roztomilé žirafy.

Sbírání bobků trvá v pěti lidech zhruba dvě hodiny a je to fyzicky velmi namáhavé. „Já dělám chovatelku rok, zvykla jsem si, dělám to dvakrát denně, takže už mi to nepřijde, ale ten, kdo to dělá prvně, tak večer trpí,“ smála se Bára, která je chovatelkou více než rok a svou práci by za nic na světě nevyměnila. A podle chování žiraf by ony nevyměnily ji. Bára každou pozná už jen podle „výrazu“, se všemi se povídá a má k nim hluboký vztah.

Když je výběh z půlky uklizen, vypustí se ven žirafy a chovatelé se tak mohou vrhnout na úklid vnitřních stájí. Zde stačí shrábnout veškerou slámu i s nepořádkem či výkaly, pořádně zamést a připravit žirafám novou podestýlku. „Dále se vyčistí koryta a napáječky. Dá se jim do stáje zelenina a granulát. Naházejí se nové čerstvé piliny a potom se ještě nahoře na krmných místech pověsí nové větve,“ dodala Kantorová.

Kromě žiraf se během jednoho dne návštěvník v roli chovatele dostane i k drobnějším hrabáčům a surikatám. I zde péče probíhá obdobně jako u žiraf, je však mnohem jednodušší. Například hrabáči totiž pro vykonání potřeby vždy využívají jen jedno místo. Úklid navíc prospí, hrabáči jsou noční tvorové. „Budí se jen v deset hodin na červíky, aby je lidé také viděli vzhůru a my si je mohli prohlédnout, jestli nekulhají nebo nemají nějaký problém,“ vysvětlila dále Kantorová.

V mezičase si chovatel stihne ještě odskočit na oběd a následně se vrátit k žirafám. „Po obědě opět přichází na řadu úklid výběhu, části, kterou jsme neudělali ráno. Ta probíhá úplně stejně,“ zmínila chovatelka s tím, že vše mívají připravené dopředu. Zatímco slámu vozí dvakrát do roka ze Španělska, zeleninu a další potravu připravují den až týden dopředu.

Kantorová si většinou krátkodobé pomoci při úklidu cení. „Na jednu stranu to je pomoc, na druhou stranu samozřejmě je tu vždy menší zdržení, než do toho člověk zapadne, než se do toho vžije,“ dodala s úsměvem.

„Chovatelé samozřejmě mají své práce spoustu, ale zase je to předávání jejich zkušeností někomu dalšímu a v podstatě zasvěcují další lidí do toho, jak práce v zoologické zahradě vypadá a jak vypadá jejich den, protože pro spoustu lidí je to něco neznámého, dá se říct, že až skoro záhadného,“ vysvětlila Novinkám referentka komerčních aktivit Klára Pokorná.

V repertoáru zahrady není jen možnost péče o zvěř v Africkém domě, zájemci si mohou vyzkoušet i jednodenní roli chovatele v pavilónu šelem, u exotického ptactva, v Údolí slonů či u kopytníků. Podle Pokorné je o tyto zážitkové programy velký zájem. „Jsou tu klienti, kteří čekají třeba půl roku, než se dostanou na řadu,“ zmínila s tím, že největší zájem bývá o slony.

Jednodenní zážitek vyjde na 12 tisíc korun, v případě páru se pak cena pohybuje kolem 20 tisíc korun. Kromě práce po boku chovatele zvířat cena zahrnuje i vstupenku do zoo, oběd, dárkové předměty a fotografie ze zážitku, jelikož jednodenní chovatele v jejich práci neustále doprovází fotograf, jenž zážitek dokumentuje.

Podobné nabízí i další zoologické zahrady po republice, například liberecká, jihlavská, zlínská či hodonínská zoo. Jejich cena se pohybuje od dvou až dvanácti tisíc.