Hlavní obsah

Přehledně: Kdy vzniká nárok na vdovský či vdovecký důchod

Ztráta manžela či manželky je velmi tíživou životní situací. Na sociální zabezpečení v případě úmrtí jednoho z manželů myslí zákon o důchodovém pojištění, který stanoví podmínky, za nichž má pozůstalý nárok na vdovský či vdovecký důchod.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Základní rada spočívá v tom, aby se pozůstalý obrátil na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ), kde nejen získá potřebné informace, ale může i udělat konkrétní kroky ke zmírnění své nenadále zhoršené životní i ekonomické situace.

Pozůstalostní důchod se nepřiznává automaticky

O vdovský či vdovecký důchod je třeba vždy požádat. Žádost sepisuje s pozůstalým manželem či manželkou okresní správa sociálního zabezpečení podle místa jeho trvalého bydliště (v Praze je to Pražská správa, v Brně Městská správa sociálního zabezpečení – ve zkratce OSSZ/PSSZ/MSSZ). K žádosti je třeba předložit především doklad totožnosti žadatele, úmrtní list zesnulé osoby a oddací list.

Pokud zemřelý/á manžel/ka dosud nepobíral/a vlastní důchod, předkládají se rovněž doklady zesnulé/ho, které jsou zapotřebí k žádosti o starobní nebo invalidní důchod, například doklad o studiu, vojně, rodné listy dětí, evidenční list od posledního zaměstnavatele a jiné.

U pozůstalostních důchodů se vyžaduje získání potřebné doby pojištění. Nevyžaduje se pouze tehdy, když manžel či manželka zemřel/a následkem pracovního úrazu. V ostatních případech nároku na pozůstalostní důchod hraje potřebná doba pojištění zemřelé osoby důležitou roli.

Manželé nemusí mít společné bydliště

Zákon o důchodovém pojištění říká, že vdova nebo vdovec má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po manželovi nebo manželce, který/á pobíral/a starobní nebo invalidní důchod, nebo pokud ještě nebyl/a příjemcem důchodu, splnil/a ke dni úmrtí podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na důchod (invalidní nebo starobní).

V praxi tak může dojít k situaci, že pozůstalostní důchod nebude náležet po manželovi, který byl dlouhodobě nezaměstnaný, a nezískal tudíž potřebnou dobu pojištění.

Společné bydliště manželů není podmínkou pro přiznání vdovského či vdoveckého důchodu. Podstatné je trvání manželství k datu úmrtí manžela či manželky.

Vdovský nebo vdovecký důchod náleží standardně po dobu jednoho roku od smrti manžela nebo manželky. Po uplynutí této doby náleží výplata pozůstalostního důchodu jen v přesně vymezených případech. Tj. tehdy, pokud se pozůstalý/á manžel/ka stará o nezaopatřené dítě, nebo pečuje o dítě, příp. o svého rodiče nebo o rodiče zemřelého manžela/ky (tchána, tchyni), kteří jsou závislí na jeho/její pomoci ve stupni II, III nebo IV; pokud je sám/sama invalidní ve třetím stupni, nebo pokud dosáhl/a zákonem stanoveného věku. Důchod pak vdova/vdovec pobírá, dokud splňuje stanovené podmínky.

Pozůstalostní důchod je nižší než důchod zesnulého

Stejně jako se starobní a invalidní důchod skládá ze dvou částí – procentní a základní výměry -, je tomu tak i v případě vdovského nebo vdoveckého důchodu.

Výše procentní výměry vdovského nebo vdoveckého důchodu podle zákona činí 50 procent procentní výměry důchodu, který pobírala (nebo by pobírala) zesnulá osoba k datu úmrtí.

Základní výměra vdovského a vdoveckého důchodu je stejná jako u ostatních druhů důchodů.

Družce či druhovi důchod nenáleží

Po druhovi či družce ani po registrovaném partnerovi nebo partnerce vdovský nebo vdovecký důchod nenáleží a nemůže být přiznán. A to ani v případě jejich dlouhodobého soužití a společné výchovy dětí. Pozůstalostní důchod nenáleží ani po rozvedeném manželovi nebo manželce.

Po zániku nároku na pozůstalostní důchod může dojít k jeho obnově. K obnovení vdovského či vdoveckého důchodu může dojít, pokud splnění některé ze zákonných podmínek nastane do dvou let po předchozím zániku nároku na vdovský či vdovecký důchod. K případné obnově výplaty však nedochází automaticky, ale vždy na základě žádosti podané na místně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ.

Příklad

  • Žena ve věku 40 let ovdoví, pobírá vdovský důchod jeden rok.
  • Nárok na výplatu vdovského důchodu zanikl, neboť vdova dále nesplňuje žádnou z podmínek pro nárok na tento důchod.
  • Za rok a půl po tom, co jí byla výplata vdovského důchodu ukončena, začne pečovat o svého otce, který byl uznán závislým na pomoci druhé osoby ve III. stupni závislosti.
  • Protože tím ve dvouleté lhůtě splnila jednu ze stanovených podmínek, výplata vdovského důchodu jí bude na základě žádosti obnovena a bude náležet po dobu, po kterou bude trvat její péče o otce.

Po novém sňatku důchod zaniká

Dnem uzavření nového manželství nárok na vdovský či vdovecký důchod zanikne. Tuto skutečnost je vdovec či vdova povinen/na do osmi dnů nahlásit ČSSZ. Pokud tak neučiní, dopouští se podvodu a neoprávněného čerpání dávky.

V případě, že osoba po uzavření nového sňatku znovu ovdoví, může jí vzniknout nárok na vdovský důchod po druhém manželovi či manželce.

Pobírání vdovského nebo vdoveckého důchodu naproti tomu nijak neomezuje druh výdělečné činnosti vdovy nebo vdovce ani výši jejich příjmu.

Jak je to se souběhem důchodů

Pracovníci ČSSZ se při jednání s klienty setkávají s řadou dotazů. Například s tím, zda nárok na vdovský/vdovecký důchod vznikne, jen pokud manželství trvalo určitou dobu, například aspoň deset let.

Žádnou takovou podmínku zákon přitom nestanoví. Rozhodující je, že manželství existovalo k datu úmrtí manžela či manželky, nezáleží však na tom, jak dlouho manželský svazek trval.

Poměrně často se pracovníci OSSZ setkávají také s názorem, že pozůstalé manželce nebo manželovi bude vyplácen důchod ve stejné výši, jako pobírala zesnulá osoba, že tedy bude pobírat důchody dva.

To je mezi lidmi dosti rozšířený omyl. Pokud člověk v době, kdy ovdoví, již pobírá vlastní starobní nebo invalidní důchod, dojde k tzv. souběhu důchodů. V těchto případech náleží v plné výši vyšší z důchodů. Z nižšího důchodu náleží polovina procentní výměry. Postupuje se tak, že se porovná výše důchodu, který vdova/vdovec pobírá, a již vyměřený vdovský/vdovecký důchod, který činí 50 procent procentní výměry důchodu zemřelého. Nižší z důchodů pak náleží z jedné poloviny, vyšší zůstává beze změny. Základní výměra náleží pouze jednou.

Příklad výpočtu vdovského důchodu při tzv. souběhu důchodů

  • Žena pobírá starobní důchod 10 550 Kč.
  • Procentní výměra jejího důchodu činí 8000 Kč, základní výměra 2550 Kč (8000 + 2550).
  • Žena ovdoví. Její zemřelý manžel pobíral starobní důchod ve výši 12 650 Kč (10 100 + 2550).
  • Žena má nárok na vdovský důchod – dojde k tzv. souběhu důchodů. Neznamená to ovšem, že žena začne pobírat ke svému důchodu plný starobní důchod svého zesnulého manžela. Souběh nikdy neznamená součet důchodů.
  • Ze starobního důchodu manžela se vypočte důchod vdovský (činí 50 % z procentní výměry, což je 50 % z 10 100 Kč), tedy 5050 Kč.
  • Při souběhu starobního důchodu ženy a vdovského po muži se dále porovnávají procentní výměry obou důchodů. Přitom vyšší procentní výměra důchodu bude ženě náležet v plné výši (je to 8000 Kč) a z nižší procentní výměry vdovského důchodu (5050 Kč) polovina, tedy 2525 Kč. Základní výměra důchodů náleží vždy pouze jednou.
  • Žena tak bude pobírat dohromady částku 8000 + 2550 + 2525 Kč.

Vysvětlení týkající se vdovského nebo vdoveckého důchodu poskytnou vždy s ohledem na konkrétní situaci pracovníci jednotlivých správ sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ), případně call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle 257 062 860 nebo klientského centra při pražském ústředí ČSSZ.

Reklama

Související témata:

Související články

Smrt partnera často znamená pád do chudoby

Smrt životního druha či družky může pro zbylého partnera v Česku znamenat neodvratný pád do ekonomických problémů. Smrt převrátí život ovdovělého partnera...

Výběr článků

Načítám