Článek
Vyplývá to z podkladů pro středeční jednání sněmovního rozpočtového výboru, které má ČTK k dispozici.
Babišův návrh navíc obsahuje i novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, která rozvolňuje její pravidla. K tomu ministerstvo financí poznamenává, že bez této změny by byl návrh jen těžko uskutečnitelný.
Proti Babišovu návrhu se postavila Národní rozpočtová rada. Podle ní by jeho návrh pouze zásadním způsobem prohloubil nerovnováhu veřejných financí a nepřinesl by významnější pozitivní dopady na ekonomickou situaci v České republice.
Babiš i Hamáček navrhují sazbu 23 procent pro lidi s vyššími příjmy zhruba nad 140 000 korun měsíčně. Hamáček navrhuje i zvýšit základní daňovou slevu o 200 korun měsíčně, ale ani s tím MF nesouhlasí.
Babiš a Hamáček tlačí Sněmovnou protichůdné daňové zákony. Opozice se jim směje
„Návrh reflektuje zejména potřebu ekonomického stimulu, který výrazně zvyšuje disponibilní důchod zaměstnanců. Tímto krokem dojde ke zvýšení jejich čisté mzdy, a to bez zátěže zaměstnavatelů,“ uvedlo ministerstvo k Babišovu návrhu.
Ministerstvo: Hamáčkův návrh zaměstnancům nepomůže
Hamáčkův návrh ale narazil. „Tímto krokem (...) nedojde k výraznějšímu zvýšení jejich (zaměstnanců – pozn. red.) čisté mzdy, a to bez zátěže zaměstnavatelů,“ uvedlo MF k návrhu předsedy ČSSD.
Ministerstvo upozornilo na to, že Hamáčkova 19procentní sazba by bez dalších opatření zvýšila daňové zatížení i u poplatníků, kteří mají jiné příjmy než jen ze zaměstnání.
Termínem superhrubá mzda se označuje součet hrubé mzdy a sociálního (25 procent) a zdravotního pojištění (9 procent), které platí zaměstnavatel. Aktuálně superhrubá mzda funguje jako daňový základ pro výpočet daně z příjmu.
Zjednodušeně se v politické debatě používá označení superhrubá mzda pro tento daňový základ. Pokud se hovoří o zrušení superhrubé mzdy, myslí se tím, že se přestane používat jako daňový základ.