Článek
Na konci druhého čtvrtletí zahraniční dluh činil 1,317 biliónu korun, což bylo 38,8 procenta HDP. Na konci minulého roku zahraniční dluh činil 1,22 biliónu korun a jeho podíl na HDP byl 38 procent.
Ke snížení stavu zahraničního dluhu ve třetím čtvrtletí přispěly především kurzové a cenové vlivy. Tento vývoj byl patrný především v poklesu korunové hodnoty zahraničních závazků podnikového a vládního sektoru. Z hlediska výše zadlužení zaujímá nejvýznamnější postavení podnikový sektor. Jeho podíl na celkovém dluhu ale poklesl na 51,7 procenta.
Zadlužení vlády činilo 20 procent celkové zadluženosti. Ke zvýšení stavu zahraničního dluhu přispěl bankovní sektor, vlivem růstu přijatých depozit a dlouhodobých finančních úvěrů od nerezidentů. Výše zahraničních závazků obchodních bank a ČNB na konci třetího čtvrtletí vzrostla a dosáhla 28,3 procenta zahraničního dluhu.
Schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí vzrostl ve třetím čtvrtletí o 99 miliard korun na 1141 miliardy korun. Meziroční růst schodku investiční pozice souvisel především s přímými zahraničními a portfoliovými investicemi do České republiky. Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů se nominální pokles celkového zadlužení promítl především do snížení stavu mezipodnikových půjček čerpaných v rámci přidružených podniků, půjček, obchodních úvěrů a dluhopisů.