Článek
Mezičtvrtletně vzrostl HDP o 0,6 procenta. „Hlavními faktory růstu české ekonomiky byly tvorba hrubého fixního kapitálu a výdaje na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí,” uvedli statistici.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností byly mezičtvrtletně vyšší o 0,8 procenta a meziročně o 3,1 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se oproti minulému čtvrtletí zvýšily o 2,3 procenta a meziročně o 5,3 procenta.
Mezičtvrtletní růst HDP není špatný, je ale zřejmé, že období nejsilnějšího růstu má česká ekonomika za sebou
„Zpřesněný údaj o výkonu české ekonomiky za letošní třetí čtvrtletí přepsal růst mírně nahoru,” uvedl ekonom Generali Investments Radomír Jáč. „Mezičtvrtletní růst HDP na úrovni 0,6 procenta není špatný výsledek, zároveň je ale zřejmé, že období nejsilnějšího růstu ve stávajícím hospodářském cyklu má česká ekonomika již za sebou,” dodal.
„Největší brzdou byl zahraniční obchod, ze zvýšení HDP ubral 1,4 procentního bodu,” doplnil ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. „Český ekonomický růst výrazně zaostává za zbytkem středoevropského regionu. Polsko, Maďarsko i Slovensko vykázalo mezičtvrtletní růst nad jedním procentem,” připomněl.
„I když je růst HDP Česka podstatně nižší, než u ostatních zemí Visegradské čtyřky, nejde rozhodně o dramaticky slabý výsledek,” řekl k tomu ekonom ČSOB Petr Dufek. „Podíváme-li se totiž na výkon českého hospodářství v delším časovém období, zjistíme, že jsme silný růst vybrali jaksi v předstihu před ostatními,” uzavřel.