Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Radek Plavecký, Právo

Řetězcové lékárny se spojují. Varují před regulacemi trhu

Zástupci asociací provozovatelů lékárenských řetězců z několika zemí střední a východní Evropy se sjednotili v Evropskou federaci lékárenských sítí. Ve čtvrtek oznámili v Praze její vznik.

Ilustrační foto Foto: Radek Plavecký, Právo
Řetězcové lékárny se spojují. Varují před regulacemi trhu

EFPC vznikla už loni v říjnu, ale oficiálně začíná fungovat až letos v lednu. V jejím čele stojí Zdeněk Blahuta, bývalý ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Lékárny mají být pro pacienty, ne pro lékárníky
Zdeněk Blahuta, EFPC

Podle jeho slov je cílem asociace, ve které kromě ČR jsou také zástupci Slovenska a Maďarska, hájit především zájmy pacientů a klientů, ale také zaměstnanců a provozovatelů síťových lékáren.

„Chceme reagovat na znepokojivé trendy a tendence v některých evropských státech, které jsou v rozporu se zájmy pacientů,“ řekl na tiskové konferenci Blahuta. K takovým aktivitám podle něj patří například prosazování principu, že lékárny patří lékárníkům. „Lékárny mají být pro pacienty, ne pro lékárníky,“ uvedl.

Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta

Foto: Milan Malíček, Právo

Podle Michala Jurči z Asociace provozovatelů lékárenských sítí, která v ČR sdružuje 650 lékáren z celkových 2450, není vždy lékárna provozovaná lékárníkem správné řešení. Odkázal se na výsledky pravidelných namátkových kontrol, které v lékárnách uskutečňuje SÚKL. „Z dat za rok 2017 vyplývá, že 76 procent síťových lékáren získalo výslednou známku 1, která znamená žádné pochybení, kdežto z lékáren provozovaných lékárníky to bylo jen 55 procent,“ uvedl Jurča.

Pozor na prošlé suroviny

„Ukazuje se, že síťové lékárny, které jsou řízeny centrálně, jsou schopny operativně reagovat na změny na trhu. Když se objeví závada, jsme schopni situaci napravit v řádu hodin,“ řekl Jurča. SÚKL ve svých kontrolách monitoruje i závažná pochybení, jako je například výroba léků z prošlých surovin. Tento nešvar se podle šetření ústavu objevil u pěti procent řetězcových lékáren, kdežto v patnácti procentech u ostatních.

„Výroba z prošlých surovin je jedno z nejzávažnějších pochybení. Má velký vliv na zdraví pacientů, může dojít k ohrožení života,“ uvedl Jurča. Řekl ale, že to neznamená, že nakupování léků u řetězců je z principu bezpečnější. „Je ale třeba vzít v potaz, že lékárník, který provozuje lékárnu, má na starost další věci, jako je například provoz podniku. Když řeší síťový lékárník s pacientem jeho problém, nemusí zároveň myslet na to, jestli zaplatil faktury nebo jestli mu funguje topení,“ uvedl. Další výhodou řetězců je podle něj otevírací doba: síťové lékárny jsou i v menších městech často součástí supermarketů, takže jsou otevřené i o víkendech a o nedělích, kdy má většina soukromých lékáren zavřeno.

V Maďarsku i Polsku lékárny mizí

Lékárníci se odvolali na příklady z Maďarska a Polska, kde došlo k silné regulaci trhu s lékárnami a výrazně se snížila dostupnost léků: v Maďarsku vláda Viktora Orbána přijala v roce 2011 zákon o vyvlastnění lékáren a každý lékárník si musel koupit 51procentní podíl. Výsledkem bylo, že dvě třetiny lékárníků nechtěly lékárnu odkoupit, i přes to, že vláda nabízela státní půjčku, kterou využila jen čtyři procenta lékárníků. „Došlo k poklesu lékárenské péče v neatraktivních lokalitách,“ řekl Blahuta.

Polská vláda zregulovala trh s lékárnami tak, že jich za uplynulý rok ubylo 352, z nichž více než stovka ve venkovských oblastech. „Poláci chtěli bojovat proti zahraničním vlastníkům lékáren, ačkoliv ti tvořili jen 4 procenta polského trhu,“ dodal.

EFLS jde podle jeho slov především o to, aby v Česku a dalších zemích zůstalo současné liberální prostředí na lékárenském trhu. „Budeme se ale například vymezovat proti návrhu České lékárenské komory na regulaci počtu lékáren. Podle nich by například na pražském Andělu, kudy projde denně 120 tisíc lidí, měla být jen jedna lékárna. To je naprosto absurdní, chtěl bych vidět její provoz,“ řekl Jurča.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků