Článek
Cílem projektu bylo porovnat vybrané potraviny z Česka, Slovenska, Rakouska, Německa a Maďarska a zjistit, jestli se pod stejným názvem a obalem prodávají výrobky s rozdílnými vlastnostmi, např. složením, množstvím složek nebo hmotností výrobku.
„Testy, které provedli odborníci z renomované Vysoké školy chemicko-technologické, ukázaly, že některé potraviny stejné značky se ve svých vlastnostech liší. Považuji to za nepřijatelné a vůči spotřebitelům za diskriminující. Problém jsem už řešil na jednání zemí V4, v europarlamentu i na Radě ministrů zemědělství EU. A teď máme v rukou další jasný a ověřitelný důkaz,“ řekl Jurečka.
Odborná komise vybrala celkem 21 výrobků prodávaných v různých zemích pod stejnou značkou. Testy odhalily, že 13 z nich bylo odlišných, pět mírně odlišných a tři byly stejné. Navíc ze všech testovaných vzorků mělo pět výrobků rozdílný objem při rozměrově stejném balení.
„Je téměř nemožné porovnat chuť potravin, protože ta je pro každého člověka individuální. Můžeme ale změřit množství jednotlivých složek. Zjistili jsme tak například, že Tulip Luncheon meat z Německa obsahuje vepřové maso, zatímco v tom českém je drůbeží separát. V německých rybích prstech Iglo najde spotřebitel víc masa, než když si je koupí v České republice. Srovnávali jsme i prací prostředky, kde vyšlo, že ve stejně velkých baleních je rozdílné množství přípravku. A například Persil z Německa a Rakouska obsahuje více aktivních látek než ten, který pochází z českých, maďarských nebo slovenských obchodů,“ uvedl ministr Jurečka.
Mnohdy je rozdílné složení uvedeno v údajích na potravině, přestože obal výrobku se jinak marketingově neliší. Zákazník se ale často řídí podle značky.
„Podle mě má právo na to, aby od stejného výrobce a ve stejném obalu našel stejnou potravinu. To je, o co nám teď jde,“ dodal Jurečka.
Průzkum stál včetně DPH téměř půl miliónu korun. Podobný průzkum přitom VŠCHT provedla a zveřejnila přede dvěma lety, i když se netýkal pěti zemí, ale jen Česka a Německa. [celá zpráva]