Článek
Velké korporace mají často sídlo v zemích, kde je nízká či dokonce nulová korporátní daň ze zisku. V Evropě tak mají nadnárodní korporace a velké technologické podniky centrály například v Irsku, Lucembursku nebo Nizozemsku.
Daň by korporace měly nově platit v zemích, kde opravdu podnikají, ne kde formálně sídlí.
Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).
Dohoda podle OECD zajistí, aby velké podniky odváděly spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu korun) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky, napsala agentura Reuters.
OECD je znepokojena rezignací šéfa žalobců Zemana, bojí se vměšování politiků
Spravedlivější svět
„Náš mezinárodní daňový systém bude díky dnešní dohodě spravedlivější a bude lépe fungovat,“ uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann. „Je to dalekosáhlá dohoda, která zajišťuje, že náš mezinárodní daňový systém bude dobře plnit svůj účel v digitalizované a globalizované světové ekonomice,“ dodal.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dosažení daňové dohody přivítala. „Je to historický okamžik. Je to velký krok vpřed při vytváření spravedlivějšího daňového systému,“ prohlásila. „Požadavek, aby velké společnosti platily správný objem daní, není jen otázkou veřejných financí. Je především otázkou základní spravedlnosti,“ dodala.