Článek
Do estonského hlavního města při této příležitosti přijel i komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn společně s premiéry Litvy a Lotyšska.
Estonsko se stane první zemí, která vstoupí do eurozóny od vypuknutí finančních problémů některých jejích členských států. Bývalá sovětská republika si od eura slibuje, že jí pomůže eliminovat kurzové riziko vzhledem k tomu, že je závislá na eurových úvěrech a jejími hlavními obchodními partnery jsou země eurozóny. Jak ukazují údaje tamní centrální banky, přes 90 procent soukromých úvěrů bylo poskytnuto právě v eurech, připomíná agentura Bloomberg.
V listopadu podle průzkumu podporovalo přijetí eura 54 procent obyvatel, což bylo o pět procent víc než v říjnu. Obavy z dluhové krize se snažila zmírnit rovněž vláda se svou kampaní.
„Jsme na moři v malém člunu připevněném k velké zaoceánské lodi. Když přijde bouře nebo jiné události, budeme se na její palubě cítit bezpečnější,“ neodpustil si paralelu estonský ministr financí Jurgen Ligi.
Obavy se rozptýlit nepodařilo
Někteří obyvatelé Estonska se nicméně obávají, že ceny budou po zavedení nové měny zaokrouhleny směrem nahoru. Nelíbí se jim ani vyhlídky na možnou účast na finanční pomoci pro bohatší členské země eurozóny.
Estonsko je třetím východoevropským členem eurozóny po Slovinsku a Slovensku. Stalo se rovněž první postsovětskou republikou, která přešla na jednotnou evropskou měnu. Další pobaltské státy Litva a Lotyšsko plánují přijetí eura v roce 2014.
Lidé procházející kolem směnárny v Tallinnu.
Naposledy se eurozóna rozšířila o Slovensko, které zavedlo euro 1. ledna 2009. Před ním jednotnou evropskou měnu přijaly v roce 2008 Kypr a Malta, v roce 2007 pak Slovinsko. Situace v Estonsku je jiná než například v České republice nebo v Polsku, kde jsou patrné snahy brzkému zavedení eura bránit.
"Češi byli vždy opatrní a Poláci jsou čím dál opatrnější," komentoval situaci Neil Shearing, ekonom společnosti Capital Economics.