Článek
Objem dluhu ohroženého nesplácením meziročně naopak klesl o téměř 14 procent na 40,6 miliardy korun.
Meziročně se objem dluhu zvýšil o 168,5 miliardy korun, z čehož 146,3 miliardy tvořil nárůst dlouhodobého a 22,2 miliardy korun nárůst krátkodobého dluhu.
„Ve druhém čtvrtletí pokračoval vysoký zájem o úvěry na bydlení, což dokládá nadprůměrný meziroční růst jejich objemu o téměř deset procent,” uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná. Jednou z příčin zvýšení celkového dluhu ve druhém čtvrtletí je vedle dobré ekonomické situace podle ní také obava lidí z budoucího růstu úrovně úrokových sazeb u hypoték.
Za růstem celkového dluhu stojí především zvýšení průměrné částky na jednu otevřenou smlouvu. Ta se u dlouhodobého dluhu meziročně zvýšila o 154 tisíc korun na 1,2 miliónu korun a u krátkodobého dluhu o 13 tisíc na 96 tisíc korun.
Počet klientů s dluhem se snížil
Celkový počet klientů s dluhem se meziročně snížil o 29 106 a na konci druhého čtvrtletí činil 3,03 miliónu. Za poklesem stojí snížení počtu lidí s krátkodobým dluhem o téměř 33 tisíc. Naopak počet lidí s dlouhodobým dluhem se meziročně zvýšil o více než 5000.
Ukazuje se, že lidé, kteří si berou úvěry na bydlení, tak většinou činí po zralé úvaze, zatímco spotřebitelské půjčky mohou být často výsledkem impulzivního jednání, ve kterém klienti mohou přecenit své finanční možnosti. Lidé se také snaží nejprve splatit dluhy, za které ručí svojí nemovitostí, upozornil výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.