Článek
Organizátoři volebních kampaní se ještě při tvorbě volebních hesel notně zapotí. Politické strany totiž budou muset řešit složitý problém. Jak říci lidem, že nízké daně představují následně omezení dotací státu, škrty ve výdajích státu a snižování sociálních dávek, ale i počtů státních zaměstnanců.
Podle posledního průzkumu agentury Median zveřejněného v tisku ale například 82 procent obyvatel například odmítá zavedení poplatků u lékařů. Rozsáhlé sociální dávky, bezplatné zdravotnictví a školství však umožňují právě současný výběr daní a odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Obojí mít nelze
Nízké daně ale nejsou zadarmo, shodují se experti. Navíc stát už neutáhne současný sociální systém. Představy našich spoluobčanů o nízkých daních a bezplatných službách zajišťovaných státem nejsou nijak odlišné od evropských představ, jsou normálním vývojem názorů zaznamenatelných po celé Evropě, potvrzují politologové. Například v Itálii dokonce probíhala stávka proti snižování daní. Dopadem snížení daní bylo totiž omezování počtu pracovních míst ve státní správě.
Snižovat počty úředníků, rušit ministerstva zamýšlí i ODS, pokud se stane vítězem příštích parlamentních voleb. ODS prosazuje model tzv. e-státu, tedy malého, levného, ale vysoce efektivního státu.
Nízké daně oživí ekonomiku, to podnítí tvorbu nových pracovních míst v soukromém sektoru, kde najdou uplatnění i uvolnění pracovníci ze státní správy, říká šéf poslaneckého klubu ODS a stínový ministr financí Vlastimil Tlustý. ODS jde do voleb v návrhem jednotné patnáctiprocentní daně.
I kdyby daně byly nulové, samy růst ekonomiky a tvorbu nových pracovních míst automaticky nezajistí. Pro rozvoj zaměstnanosti jsou významné vedle daní také zajištění odbytu, potřebné kvalifikace lidí, investiční prostředí, schopnost zavádět nové výrobky atd. Na úrovni odpovídající kvalifikace se podílí i stát svým školstvím. Školství bez peněz z daní ale moc neprospívá, upozorňuje politoložka Martina Hronová. Snižte daně a současně zaveďte školné, navrhuje opoziční ODS.
Lidé chtějí vyšší daně pro bohaté
Daně podle průzkumů mediálních agentur Češi posuzují především podle svých osobních zkušeností. Živnostníci láteří na vysoké odvody, nutnost platit zdravotní a sociální pojištění, ale podle již zmíněného průzkumu nikdo nechce platit za lékařskou péči.
Daně a praktické dopady jejich změn do života každého zatím v České republice nejsou témata, která by byla příliš v centru pozornosti. Podle dva roky starého průzkumu STEM jednou z příčin je i fakt, že minulý režim zcela zatemnil význam i efekt přerozdělování peněz vybraných z daní a setřel zásluhový princip i stimulativní funkci daňového systému. Co se vlastně platí z daní, moc občanů vyjmenovat neumí. Značná část veřejnosti navíc považuje za správné, že vyšší daně platí bohatí a že daně prostě rovné nejsou.
Eventuální změny daňového systému tradičně doprovázejí obavy o zachování sociálních jistot. Diskuse o rovné dani, ze které chce ODS udělat hit příštích voleb a s jejich pomocí obsadit Strakovu akademii, je proto brána především jako útok na občanovu peněženku.
| Souhlasíte, že lidé s vyššími příjmy by měli platit vyšší sazbu daně než lidé s nižšími příjmy? | |
| Spíše ne | 21% |
| Určite ne | 6% |
| Určitě ano | 36% |
| Spíše souhlasím | 37% |
| zdroj: STEM | |
O daních rozhodují politici, ne ekonomové
V české společnosti se stále ještě nedoceňuje skutečnost, že otázka daní není jen otázkou ekonomickou, ale i otázkou politickou, tedy odrazem společně dohodnutých konvencí o uspořádání sociálních vztahů ve společnosti.
Pro stav úvah o efektivním daňovém systému je příznačné, že prakticky rok a čtyři měsíce před řádnými parlamentními volbami neexistuje u jednotlivých politických stran jasný, publikovatelný model daňových změn se všemi dopady do fungování státu, nad kterým by se dala vést fundovaná debata. Jediná instituce, která připravuje analýzu dopadu rovné daně do ekonomiky a života společnosti, je Českomoravská konfederace odborových svazů.