Článek
Ze studie vyplývá, že dohoda bude mít méně negativní dopady než případné vystoupení z Evropské unie (EU) bez jejího dosažení. Přesto se brexit negativně promítne do národního důchodu, především v důsledku poklesu obchodu, zahraničních investic, produktivity a migrace.
Studie zkoumala dva scénáře, takzvaný kanadský, podle nějž by Británie po vyřešení irské otázky uzavřela s EU dohodu o volném obchodu, a variantu, kdy by Spojené království zůstalo v celní unii s EU.
V případě kanadského scénáře NIESR odhaduje, že by brexit ukousl 4 procenta z britského národního důchodu, respektive 1090 liber (31 930 korun) ročně na osobu do roku 2030. V případě celní unie by šlo o ztrátu 2,8 procenta národního důchodu, respektive 700 liber (20 500 korun) ročně na osobu.
Studii platili příznivci nového referenda
NIESR je považován za nezávislý ekonomický think tank, nicméně tuto konkrétní studii si objednala a zaplatila kampaň People’s Vote (Hlas lidu), jež se zasazuje o druhé referendum o brexitu. Zastánci dalšího referenda argumentují především tím, že voliči hlasovali pro brexit, aniž by jim byly předloženy konkrétní podmínky možného vystoupení.
Nová dohoda premiérky Mayové schytává kritiku jak ze strany odpůrců brexitu, tak ze strany jeho zastánců, kteří si vystoupení z Unie představovali jinak.
Výsledky studie jsou v souladu s předchozím výstupem think tanku NIESR před referendem v roce 2016, který si neplatila žádná třetí strana, případně s listopadovou analýzou Mezinárodního měnového fondu (MMF) či uniklou lednovou interní vládní studií, dodal Financial Times. [celá zpráva]
