Článek
Podle ČESMAD za poslední tři roky klesá tato přeprava ve všech sledovaných ukazatelích.
„Čeští dopravci bojují s dlouhodobým nedostatkem řidičů, kteří by byli ochotni jezdit na dlouhé štace do ciziny. K tomu je nutné přičíst také různá protekcionistická opatření v západní Evropě. Ať už jde o minimální mzdu například v Německu či Francii nebo selektivní kontroly východních dopravců v Rakousku,“ uvedl ředitel regionálního pracoviště ČESMAD v Brně Vojtěch Máša.
Důsledkem toho podle něj je, že mnoho českých dopravců opouští tyto trhy. „Přičemž nahradit je cestami například do Ruska, je kvůli sankcím nemožné. Je to logické vyústění konce liberalizace, každý stát si chrání to své. My bychom chtěli to samé, tedy legislativní ochranu domácího trhu. V současné době se bojíme jezdit do zahraničí a doma nás nikdo nechrání,” dodal.
V Polsku je méně byrokracie
Během jediného roku ovládli zejména polští dopravci osmnáct procent trhu. Důvody jsou nasnadě. „Vyšší zdanění práce v České republice, a to 34 procent (odvody na sociální a zdravotní pojištění, které způsobují, že čeští zaměstnanci jsou dražší – pozn. red.) proti 21 procentům v Polsku.
Dále vyšší sazba spotřební daně na naftu v průměru o 2,20 Kč na litr a v neposlední řadě velké bariéry při zaměstnávání řidičů ze třetích zemí,“ vyjmenoval Máša. „Zatímco u nás je doba vyřízení půl roku, v Polsku je to deset dní,“ doplnil.
Chybí také propojení databází trestů s mýtnými branami, tedy věc obvyklá v západní Evropě, kde je naprosto nemyslitelné, aby se dopravce, který je za nějaký přestupek často pokutován a pokuty nezaplatil, dále pohyboval po tamějších komunikacích.
„Z toho vyplývá, že například radary v obcích a vysokorychlostní vážení jsou namířeny primárně jen proti českým dopravcům a řidičům,“ postěžoval si Máša.