Seniory k tomu vede zkušenost z rodinného hospodaření, ale především tvrdá finanční realita. Na 94 procent seniorů totiž ví, že kromě svého důchodu žádné jiné finanční prostředky (pokud nechtějí sáhnout na úspory) zpravidla nemají. Z penze, která se v průměru pohybuje kolem 11 tisíc korun, přitom více než polovinu spolknou výdaje na bydlení, léky a zdravotní péči.

„Na jídlo mi zůstává čistého 4000 korun. Vyjít s penězi vyžaduje přesné plánování, kolik a za co utratím,“ konstatuje třiadevadesátiletá paní Zdena.

Omezené příjmy v podobě starobních důchodů nutí seniory přistupovat k hospodaření s domácím rozpočtem racionálně. Senioři mají navíc strach z dluhů, což potvrzuje i analýza společnosti KRUK.

Plánovat se vyplatí

Přehled o osobních financích i financích domácnosti mají především lidé ve věku od 45 let výše a ti, kteří jsou finančně erudovanější a zodpovědnější. Mladí do 29 let a studenti častěji povědomí o těchto záležitostech nemají. Kladem je, že 76 procent lidí před jakoukoli větší koupí zvažuje, jestli si takový výdaj mohou dovolit, uvádí materiál MF.

Podle finančních analytiků nejlepší způsob, jak předcházet problémům s financemi, je právě důkladná analýza finančních možností, jasný přehled nejen příjmů, ale hlavně výdajů. Přesto přes 50 procent českých domácností si žádný finanční rozpočet nesestavuje. Jako důvod, proč tak nečiní, nejčastěji uvádějí nepotřebnost takového rozpočtu nebo také nedostatek času, vyplývá ze studie MF o finanční gramotnosti občanů.

Finanční cíle si stanovuje 42 procent lidí, většinou ti s vysokými příjmy. Mladší generace (do 44 let) a lidé s vyššími příjmy si kladou častěji než ostatní za cíl pořídit si vlastní bydlení a splatit hypotéku, mladí lidé do 29 let a muži častěji touží po pořízení motorového vozidla.

„Bez uvědomění si svých finančních možností, do kterých je třeba započítat i možnost ztráty příjmů, úraz či nemoc, se člověk může snadno dostat do finančních problémů, které pak může řešit například nevýhodnou půjčkou,“ upozorňuje finanční poradce František Macháček. „Půjčka uzavřená bez patřičných znalostí, tedy často nevýhodně a bez reálných schopností ji splácet, nejenže nepomůže, spíše jen finanční problémy prohloubí. Ty nakonec mohou skončit až exekucí,“ dodává.

Schopnost reagovat na menší akutní výdaj domácnosti (například koupi pračky) má 72 procent lidí, schopnost ustát výpadek jednoho měsíčního příjmu bez půjčky vykazuje 55 procent osob, uvádí ministerská studie.

Jak ale výsledky průzkumu ukazují, Češi nejsou příliš připraveni na řešení krizových finančních situací. Pokud by měli lidé řešit ztrátu hlavního příjmu domácnosti, nejčastěji by hledali novou práci, omezili by zbytné výdaje, využili úspory nebo by si vzali půjčku. Značná část dotazovaných (37 procent) by však nevěděla co dělat. Okolo 40 procent lidí uvedlo, že by bez hlavního příjmu vydrželi méně než tři měsíce.

Spoléháme na rodinu

Češi raději a častěji pojišťují svůj majetek než své zdraví. Například více než třetina českých rodin s vyživovaným dítětem nemá pojistku pro případ, že by z vážných zdravotních problémů vypadl jejich příjem. Nemovitost má ale pojištěnu 92 procent z nich. Naproti tomu v případě nemoci, invalidity či nenadálého úmrtí živitele rodiny spoléháme více na pomoc rodiny než na pojištění. Vyplývá to z průzkumu společnosti Partners.

V případě dlouhodobého finančního výpadku by se české rodiny v sedmi případech z deseti spolehly na své blízké (36 procent) a na své předchozí úspory (33 procent). Pojištění kryje záda jen desetině z nich, uvádí studie společnosti Partners.

Na stát by se se žádostí o dávky v nouzi či jiné příspěvky obrátilo sedm procent respondentů. Více na něj spoléhají rodiny, kde je živitelem žena, nebo ty, kde hlava domácnosti má nižší stupeň dosaženého vzdělání.