Ke konci srpna dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 827,2 miliardy korun a celkové výdaje 811,6 miliard.

„Na vysokou srovnávací základnu roku 2016 mělo vliv zejména to, že především v první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech,” upozornil mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík.

Meziročně byly tyto příjmy rozpočtu nižší o 32,1 miliardy. „Horší než loňský výsledek hospodaření státního rozpočtu je tedy odrazem zejména mdlého náběhu čerpání prostředků z eurofondů v rámci programového období pro léta 2014 až 2020. Česká republika dosud v rámci zemí střední a východní Evropy realizovala podprůměrný podíl výdajů přidělených v rámci běžícího programového období," řekl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

Pomohlo prý i EET

Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení přitom meziročně vzrostly o 50,3 miliard, tedy o 7,3 procenta. Inkaso DPH stouplo o 9,5 procenta na 168 miliard.

Podle ministerstva výběru pomohlo i zavedení kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb, do které se od prosince 2016 v první fázi zapojili podnikatelé v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb a ve druhé fázi od 1. března 2017 také maloobchod a velkoobchod.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ke konci srpna bylo na sociálních dávkách vyplaceno 353,6 miliardy, což představuje meziroční růst o 13,5 miliardy. Výdaje na důchody stouply o 11,8 miliardy korun, tedy o 4,5 procenta.

Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun. Loňský rozpočet počítal s deficitem 70 miliard korun, nakonec skončil v přebytku 61,8 miliardy korun. Pro příští rok plánuje zatím ministerstvo rozpočet se schodkem 50 miliard korun.