Plná třetina použitých peněz – 7,1 miliardy eur – byla loni utracena na boj proti příčinám uprchlictví. Německo tak ztrojnásobilo svou humanitární pomoc pro krizové oblasti.

Na registraci a vyřízení ubytování žadatelů o azyl v Německu utratila spolková vláda 1,4 miliardy. Na integrační služby, k nimž patří různé jazykové a další kurzy, bylo vynaloženo dalších 2,1 miliardy eur.

„Stimulační program“

Sociální transfery po azylovém řízení si vyžádaly 1,7 miliardy. Jako okamžité odlehčení pro spolkové vlády a obecní samosprávy poskytl Berlín 9,3 miliardy eur. Německé úřady se snaží vylíčit tyto rozsáhlé údaje jako pozitivní injekci pro ekonomiku.

„Může se to označit za obrovský stimulační program,“ prohlásil šéf oddělení pro konjunkturu Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Ferdinand Fichtner.

Zdůraznil také, že velká část peněz proudila dále do ekonomiky například prostřednictvím výdajů uprchlíků za potraviny a později i při placení nájemného nebo z důvodu investic do výstavby. „To by mohlo platit až pro více než 90 procent spolkových výdajů,“ tvrdil.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble

FOTO: Hannibal Hanschke, Reuters

Navzdory břemenu uprchlické krize mohla spolková vláda v roce 2016 už třetí rok po sobě vykázat rozpočtový přebytek – loni 6,2 miliardy eur. Přispěl k tomu dobrý výběr daní i nízké úrokové sazby.

Schodek, či zisk?

V roce 2015 přišlo do Německa kolem 890 tisíc žadatelů o azyl, loni jich bylo asi 280 tisíc.

Časopis Die Zeit už loni napsal, že v případě selhání integrace běženců za rok 2015 do německého trhu práce by se celkové výdaje na ně mohly vyšplhat až na 398 miliard eur. Odvolával se na studii mannheimského Centra pro evropský ekonomický výzkum (ZEW), která vznikla na zakázku nadace Heinrich-Böll-Stiftung.

Tento odhad bude platit v případě, že se nynější běženci integrují do trhu práce až za dvacet let, a to jen do oborů s nízkou nebo žádnou kvalifikací.

Pokud aspoň 60 procent přijatých běženců dosáhne do 20 let podnikového odborného vzdělání na úrovni domácích zaměstnanců, schodek se sníží na 218 miliard eur. Pokud se to podaří už do deseti let, klesne schodek veřejných výdajů na ně na „pouhých“ 113 miliard eur. V případě, že všichni dnešní uprchlíci získají do 20 let aspoň podnikové vzdělání, vznikne naopak přebytek pro veřejné rozpočty v hodnotě 20 miliard eur.

Pokud se integrace podaří, bude to pro každého obyvatele SRN znamenat roční přínos 20 eur. Pokud zkrachuje, každý Němec přijde o 86 eur ročně.