Celkové příjmy rozpočtu stouply meziročně o 57 miliard na 965,2 miliardy korun a celkové výdaje klesly o 28,4 miliardy na 882,9 miliardy korun.

Na dani z přidané hodnoty státní rozpočet ke konci září získal meziročně o 6,8 miliardy více, celkem 173,6 miliardy korun. Na spotřební dani rozpočet získal 110,4 miliardy korun, meziročně o 6,9 miliardy více. Z toho inkaso daně z tabákových výrobků činilo 40,3 miliardy korun.

Na sociálních dávkách stát vyplatil 383 miliard korun, což je meziroční růst o 10,6 miliardy korun. Na tom se podílely nejvíce výdaje na důchody, které oproti loňsku stouply o 8,7 miliardy na zhruba 297 miliard korun.

Babiš si pochvaluje kontrolní hlášení

Za výsledkem rozpočtu stojí podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) růst daňových příjmů. „Potvrzuje se, že díky kontrolnímu hlášení se nám úspěšně daří zpřetrhávat sítě řetězových podvodů,” citovala Babiše ČTK.

Loni v září stát hospodařil se schodkem 2,8 miliardy korun. Na celý rok je schválený schodek 70 miliard korun, podle dosavadních čísel ale bude výrazně nižší nebo žádný.

„Pro celý letošní rok očekáváme zhruba vyrovnané hospodaření vlády,” řekl ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Ten připisuje větší výběr daní především svižnému růstu české ekonomiky.

Málo peněz na investice

Upozornil, že na druhé straně výrazně klesly vládní investice kvůli pomalému startu nového programového období EU fondů a nepřipravenosti infrastrukturních staveb.

„Vláda i ke konci září pokračovala v úspěšném plnění rozpočtu. Ministr financí Andrej Babiš má stále realističtější šanci stát se po Ivanu Kočárníkovi teprve druhým ministrem financí v historii ČR, který vykáže vyrovnané hospodaření,” uvedl ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda.

To je podle něj bezesporu úspěch v éře vysokého zadlužení ekonomicky nejvyspělejších zemí světa – svoji souhrnnou výší se v daných zemích může tomuto zadlužení v poměru k HDP historicky rovnat jen to vzniklé v souvislosti s druhou světovou válkou, připomněl.

„Přesto je třeba poznamenat, že příznivého plnění je dosahováno i z důvodu razantní redukce investičních výdajů, jejichž objem je aktuálně o více než 40 procent nižší než za stejné období loňského roku. Vláda se ve své výdajové politice zaměřuje relativně silně na navyšování neproduktivních, provozních výdajů, zatímco její investiční aktivita pokulhává, což není ten optimální způsob, jak dosahovat vyrovnaného hospodaření,” dodal Kovanda.