Vojenští špioni odmítají při sledování internetu dozor strážců soukromí

ÚOOÚ ale mezi připomínkovými místy není. Přitom před dvěma lety, kdy se obrana poprvé zákon pokusila prosadit, ochránci dat své „zásadní připomínky“ sdělit mohli.

Úřad tehdy navrhoval, aby vznikl dohled nad tím, jak zpravodajské služby s osobními údaji nakládají. Člen podvýboru pro kybernetickou a bezpečnostní politiku Ondřej Profant (piráti) to považuje za alarmující, protože většina výhrad proti zákonu se týkala ohrožení soukromí a osobních údajů.

„Ve světě se více dbá o ochranu osobních údajů, ale tady jsou snahy Úřad pro ochranu osobních údajů co nejvíce obcházet. Ukazuje to na to, že si samo ministerstvo dobře uvědomuje, že se pohybuje na tenkém ledě,“ řekl Právu Profant. Dodal, že vůbec nechápe, proč zpravodajci o připomínky úřadu nestojí.

Vojenské zpravodajství se ale hájí tím, že zákon jim nově umožní sledovat pouze metadata provozu internetu.

„ÚOOÚ nebyl vybrán, protože v oblasti ochrany osobních údajů nedochází v souvislosti s tímto návrhem k rozšíření pravomocí nad rámec již současných kompetencí Vojenského zpravodajství,“ řekla Právu mluvčí Vojenského zpravodajství Alžběta Riethofová.

S tím ale nesouhlasí Profant. Podle něj je zákon napsán velice obecně a není z něj zcela jasné, jaké pravomoci zpravodajci získají. „Obávám se, že nemají dostatek kvalitních lidí, kteří by dokázali přesně popsat, co a jak chtějí sledovat, a proto si do zákona napsali co nejširší pravomoci,“ podotkl poslanec.

Vojenské zpravodajství dostalo už před třemi lety od vlády úkol na vybudování Národního centra kybernetických operací (NCKO), 300 milionů korun do začátku a hned začalo také najímat odborníky.

Podle zástupce ředitele NCKO Kamila Tichého není možné jasně říci, co a jak budou sledovat, protože by tak odkryli útočníkům své možnosti a do budoucnosti si uzavřeli vrátka technologickým inovacím.

Do zákona jako úlitbu kritikům ale napsali, že je jim „zakázáno nabourávat soukromí, měnit integritu dat a také ovlivňovat neutralitu sítí“, tedy ovlivňovat, kam data po sítí proudí. Zpravodajci stejně jako policisté mohou už dnes využít proti podezřelým odposlechy hovorů, SMS i e-mailů, ale jen po schválení soudem.

Profant chce, aby ministerstvo jasně vymezilo pravomoci zpravodajců, a chce o tom jednat jak s ministrem, tak i s ředitelem Vojenského zpravodajství. „Je to absurdní situace. Je to stejné, jako kdyby postavili most, ale nechtěli sdělit, jakou má nosnost, a tím pádem by na most nikdo nesměl,“ dodal Profant. Mluvčí ÚOOÚ Tomáš Paták nechtěl situaci rozebírat. „Možná se k tomu v budoucnosti vyjádříme, ale zatím bez komentáře,“ řekl Právu.

V minulosti měl úřad zásadní připomínky. Podle dřívějšího vyjádření zákon „zpravodajským službám umožňuje zpracování osobních údajů o mimořádně velkém počtu lidí, přičemž tyto údaje jsou primárně zpracovávány k jiným účelům a není v možnostech dotčených subjektů údajů druhotnému zpracování předcházet nebo mu bránit“. ÚOOÚ proto navrhl, aby v zákoně byl zakotven „dozor nad zpracováním osobních údajů zpravodajskými službami ČR“.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) poté, co zákon opustil ministerstvo, přislíbil, že zásadní připomínky zapracují a že zpravodajci se nebudou moci utrhnout ze řetězu, protože je budou moci kontrolovat jak poslanci, tak vláda. „Návrh vylučuje zásahy do soukromí a garantuje vícestupňovou kontrolu,“ řekl ministr.