Článek
Tržní smlouvy jsou obvykle uzavřeny s pevnou cenou nebo se ročně zvyšují o inflaci. Nepřijatelný je návrh i pro Unii svobody. Naopak nájemníci považují regulaci nájemného za nezbytnou.
Pokud totiž stát chce sociálně slabým na nájemné přispívat, musí být horní hranice nájemného omezena. Pokud by nebyla, dohodl by se nájemník s majitelem na neúměrně vysokém nájmu, který by mu pak stát doplácel, řekl předseda Sdružení nájemníků a poslanec ČSSD Stanislav Křeček.
Paroubek rovněž tvrdí, že po příštích pěti letech deregulace se tržní nájmy sníží o 20 až 30 procent a na 80 procentech míst v republice budou problémy odstraněny. Rozdíly zůstanou v Praze a dalších velkých městech.
Majitelům vadí pomalé tempo
Podle Dellina je nepřijatelné především pomalé tempo, které Paroubek navrhuje pro zvyšování nyní regulovaných cen. Podle MMR by se totiž v příštích pěti až šesti letech mělo regulované nájemné zvyšovat maximálně o osm procent ročně. Podle Dellina by ale nejpozději do tří let mělo vzrůst na takovou úroveň, aby se z něj dokázaly pokrýt náklady na správu a údržbu nemovitosti. Poté by měl růst pokračovat až na úroveň tržního nájemného obvyklého v daném místě.
Podle Křečka je nepřijatelný Paroubkův návrh, aby stát lidem, jejichž náklady na bydlení přesáhnou 30 procent jejich čistých příjmů, hradil výdaje nad tuto hranici. Takový příspěvek na bydlení totiž stát nebude schopen zaplatit, uvedl.