Článek
Výzkum se věnoval vlivu horka na úmrtnost v Praze v letech 1982 až 2019. Studie ukázala, že vlny veder jsou z hlediska počtu zemřelých nejrizikovějšími atmosférickými jevy.
Vědci srovnávali průměrnou denní teplotu od května do září na stanici Praha-Ruzyně a její vliv na úmrtnost.
„Jejich dopady jsou citelné zejména ve městech s hustou zástavbou a malým podílem zeleně,” konstatovali autoři.
„Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní,“ konstatoval vedoucí vědeckého týmu Aleš Urban.
„Zatímco průměrná letní teplota v 80. letech dosahovala 15,3 °C, v letech 2010 až 2019 to bylo 16,9 °C a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než 20 °C,“ připomněl.
Podíl zemřelých v souvislosti s horkem narostl z 1 procenta na téměř 2 procenta veškerých úmrtí.
OSN: Důležité ukazatele klimatické změny jsou na rekordní úrovni, poslední roky jsou nejteplejší
Vůbec nejvyšší počet úmrtí souvisejících s horkem byl zaznamenán v roce 2015.
„Tehdy v Praze dosáhl více než 250 zemřelých, což činilo více než 5 procent všech úmrtí mezi květnem a zářím,” uvedli vědci, podle nichž je nezbytná adaptace měst na změny klimatu i vytvoření systému včasného varování pro občany.
Vysokými teplotami, potažmo dehydratací jsou ohroženi zejména starší lidé, případně kardiaci.