Článek
Historik to označil za Husákův „poslední velký politický tah“. Laluha upozornil, že v roce 1989 docházelo v Československu k mocenským změnám na základě dohody mezi KSČ a Občanským fórem.
„Některé náznaky ukazují, že Husák byl jedním z tichých iniciátorů toho, aby komunisté ve Federálním shromáždění volili Havla. Aby se (Alexandr) Dubček nedostal do jeho funkce,“ uvedl Laluha.
„Husák by to chápal jako ztrátu smyslu své existence, protože by se ukázalo, že jeho režim byl těch dvacet let nelegitimní. A prohrál by boj s Dubčekem. Oni se v té době strašně neměli rádi,“ dodal slovenský historik.
Základem této kalkulace bylo, aby se předsedou federální vlády stal Slovák, komunista Marián Čalfa. „Když bude ve funkci Slovák Čalfa, nemůže být prezidentem Slovák. To se vylučuje. Komunističtí poslanci ve Federálním shromáždění dostali příslib, že se jim nic nestane a volili Václava Havla. Ti poslanci potřebovali nějaké garance a ty dostali,“ říká Laluha.