O účty stejně jako o ani ne dvouleté dítě se starala žena, muž působící ve službách je pořád v práci. Žena do trvalých plateb za elektřinu a za internet s TV zadala špatně variabilní symbol a dodavatelům se tak úhrady nepřiřadily k danému zákazníkovi.

Začali tedy rodině posílat nejprve připomenutí, pak upomínku, avšak bez odezvy. Rodina si totiž při uzavírání smlouvy zadala jako hlavní komunikační kanál e-mail, tak jako dnes mnoho lidí, s tím, že jim tam chodí i vyúčtování služeb ve formátu PDF.

„Jenže všechny ty upomínky nesmyslně zachytil filtr na nevyžádanou poštu (tzv. spam) v e-mailové schránce a žena si jeho složku vůbec ani po čase nekontroluje,“ vypráví očividně zdrcený pan Martin.

Na to, že platby nejsou v pořádku, se ženou přišli, až když je dodavatel elektřiny odpojil od dodávek. „To nezvládlo mé domácí úložiště, kde jsem měl hudbu za deset let. To mě sebralo. A pak ještě začal kolotoč výdajů,“ připojuje Martin.

Nejen že musel zaplatit za znovuobnovení dodávek elektřiny a penále za pozdní platby. Největší zásah do peněženky přišel, když mu se ženou poskytovatel internetu sebral předchozí bonus, a tak Martin musel doplatit za službu v plné ceně za tři roky zpětně.

„Jsem na ženu naštvaný, že byla tak lehkomyslná, že si nekontroluje celou poštu,“ dodává Martin.

Mailům věříme příliš

Dodavatelé elektřiny obvykle neplatičům posílají také SMS s upozorněním, tak to dělají i některé pojišťovny. Není to ale jejich povinnost a do složky pro spam může spadnout i e-mail, který je naprosto v pořádku.

Podle počítačového odborníka Zbyňka Malého z firmy Anect mnozí lidé dnes e-mailům a komunikaci po síti věří až příliš, jenže ne vždy algoritmy v počítačích zafungují, jak mají. Například se stane, že léta komunikujete e-mailem s kamarádem ze seriózní firmy, píšete si s ním denně. A najednou se on diví, že vám to či ono poslal, a vy se divíte, že jste nic neobdrželi. A ono je to ve spamové poště.

Třeba se pak taky ukáže, že někdo z té firmy měl zavirovaný počítač, a ochranné brány proto doménu firmy vyhodnocují jako méně důvěryhodnou a začnou zprávy od ní směrovat raději do spamu. V tomto případě trvalo deset dní, než firma dostala svou doménu z „černé listiny“.

Upomínky jsou pak samostatnou kapitolou. Zákon nijak dodavateli věřiteli nestanovuje, kolik jich má poslat, jakou formu mají mít a jakou cestou mají být neplatiči zaslány. Dokonce neurčuje ani adresu. Nemusí to být trvalé bydliště, ale poslední věřiteli známé bydliště a může to být i e-mail.

Kdyby se ale schylovalo k nejhoršímu, musí před případnou žalobou, jejímž vyústěním je exekuce na dlužné peníze, nějaká předžalobní výzva proběhnout, potvrzuje Pavel Staněk z České asociace věřitelů.

Podle judikatury Vrchního soudu v Praze ale není žalobce povinen aktivně pátrat po adrese žalovaného před podáním žaloby a zásadně vychází z listin, které jsou mu v době, kdy vyhotovuje předžalobní výzvu, k dispozici. Adresa pro doručování zákonem zkrátka přesně definovaná není.