Článek
Český národní fond budoucnosti by měl být po vzoru Norského státního fondu financován ze státních podniků, výnosů státního majetku i z nerostného bohatství. Právě do tohoto fondu by šel případný výtěžek z těžby lithia, o které se již týden vede pře na půdě vlády, Senátu i Poslanecké sněmovny.
„Chceme, aby do tohoto fondu šly dividendy ze státních podniků, jako je například Budvar nebo Lesy ČR,“ řekl na tiskové konferenci místopředseda lidovců Jan Bartošek. „Chceme, aby důchodci měli jistotu, že existuje fond, ze kterého se bude přispívat na důchody. Protože každý, kdo pracuje, má právo na důstojný důchod,“ doplnil.
S heslem lithium na důchody vyrazil Jan Bartošek i na pondělní zasedání Poslanecké sněmovny.
Velorex v barvách KDU-ČSL s nápisem Lithium na důchody se před Sněmovnou objevil v den, kdy poslanci řešili memorandum o těžbě lithia.
Podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka by fond měl být oddělený od státního rozpočtu a peníze na něm by měly být vázány výhradně na výplatu penzí. To zajistí, aby prostředky nebyly „tunelovány nebo kanibalizovány“.
Fond by měl být podle Bartoška zaveden v průběhu dalšího volebního období. „Byl bych rád, kdyby se tam shromažďovalo od tří do pěti miliard ročně,” doplnil Novinkám místopředseda lidovců.
Prodloužení náhradní doby péče o děti
Zároveň by chtěli zavést spravedlivé důchody pro rodiny s dětmi. „Zásluhy rodin v důchodovém systému spravedlivě oceníme nižšími odvody a vyššími důchody pro pracující rodiče. Prodloužíme náhradní dobu pro rodiče pečující o děti. Při péči o jedno dítě do sedmi let věku dítěte nebo při péči o dvě děti do 15 let stejně jako u zdravotního pojištění,“ píší ve volebním programu.
Lidovci přicházejí také se zavedením společného důchodového pojištění manželů, což by mělo zamezit tomu, aby rozvedené ženy měly nižší důchod, protože se věnovaly výchově dětí, zatímco jejich manžel budoval kariéru.
KDU-ČSL by také ráda zavedla zvýšení slev na daních pro rodiče, kteří mají dvě a více dětí. Podle předsedy strany Pavla Bělobrádka toto opatření souvisí s důchodovou reformou, protože by podpořilo porodnost a tím zajistilo dostatek budoucích plátců do průběžného důchodového systému.
Jan Bartošek odhaduje, že by takové zvýhodnění znamenalo pro stát náklady ve výši 3,8 miliardy korun, peníze by se ale do ekonomiky vrátily ve formě vyšší spotřeby.
Vláda, jejíž součástí lidovci po čtyři roky byli, novou důchodovou reformu nepřipravila a v tomto volebním období splnila jen část důchodových slibů, které při svém nástupu dala. Prosadila například zrušení druhého pilíře, strop důchodového věku na 65 letech či vyšší valorizace penzí. Plánovaný provázaný soubor opatření, která měla zajistit stabilitu důchodového systému, ale nevznikl.
