Návrh vyhlášky o hluku čaruje s počtem lidí, obce mohou přijít o ochranu

Návrh vyvolal pozdvižení. Nový seznam aglomerací má nahradit ten původní, který platí od roku 2007. Týká se celého území Prahy a katastru 26 přilehlých obcí. V novém návrhu jsou vyjmenována jen konkrétní katastrální území Prahy a zdaleka ne všechna.

V případě Prahy a okolí by vyhláška zmenšila současné území o výměře 772,3 kilometru čtverečního na 253,4 kilometru čtverečního.

Nejde zdaleka jen o Prahu, seznam se týká aglomerací s více než sto tisíci obyvateli a snad ve všech byla území pro hodnocení a snižování hluku proškrtána.

„Ponechání současného rozsahu vymezení aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku ve stávající vyhlášce již nevyhovuje nové potřebě průchodnosti pro vedení tras transevropské dopravní sítě TEN-T,“  zdůvodnilo svůj návrh ministerstvo.

Změnilo metodiku výpočtu na čistě matematický model. Nejde už o hustotu zástavby, ale o hustotu osídlení, vztaženou ovšem k velikosti celého katastru. A požadavkem pro ochranu je 1000 lidí na kilometr čtvereční. Jakmile do daného patří pole, nebo les, hustota není dosažena, území nemá nárok na ochranu a může tudy vést dálnice či nová železnice. V Praze jde například o dosud chráněné Dolní Chabry, Horní Počernice, Ruzyň, Zličín a téměř všechny okrajové části, včetně těch postižených provozem letiště.

Miloš Růžička, šéf zdravotního výboru pražského zastupitelstva za Trojkoalici/STAN a starosta Ďáblic, které by z vyhlášky vypadly, označil změnu výpočtu za skandální. Praha by měla podle něho podat připomínky. „Jestliže třetina Prahy vypadla z ochrany, asi by to někoho zajímat mělo,“ řekl Právu Růžička.

Podle něho se celá věc, která reaguje na novou evropskou směrnici o transevropské dopravní síti TEN-T, obrací na ruby. „Není to impuls z Evropy, že musíme vytvořit koridory pro evropskou železniční a automobilovou síť, myšlenka je chránit lidi před hlukem. Zase to obracíme v opak, ochranu před hlukem zaměňujeme za prosazení koridorů,“ uvedl Růžička.

Nejde jen o Prahu a její okolí. Nevhodnost matematického přepočtu lidí na velikost katastru lze podle odborníka Masarykovy univerzity Petra Firbase dobře ilustrovat a příkladu brněnského sídliště Bystrc.

Žije v něm téměř 25 tisíc lidí, výměra kvůli brněnské přehradě přesahuje 27 kilometrů čtverečních. Tudíž je podle matematického modelu panelové sídliště příliš řídce osídleno. Dle chystané vyhlášky by jím tedy mohla vést transevropská dálnice. Evropská směrnice mluví o hustě obydlených oblastech, neurčuje je však výměrou katastrálního území.