Vědci si na naši největší umělou vodní plochu berou moderní techniku, například speciální lovné sítě, echoloty a sonary, která by měla prozradit, jak na tom populace tohoto dravce je.

„Candát je pro většinu rybářů na Lipně nejzajímavějším druhem z hlediska sportovního rybolovu. V posledních dekádách minulého století bylo Lipno právě na candáta a na jeho potravní druhy velmi bohaté, ale po roce 2000 výrazně zchudlo,“ charakterizoval Právu změnu, která proběhla, ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR Jan Kubečka.

Podotkl, že poslední průzkum zde prováděli českobudějovičtí hydrobiologové v roce 2012. Tehdy byly rybářské úlovky candáta jen zlomkem původního stavu. Ochránit dravé ryby v Lipně proto měl mimo vyhlášení rozsáhlých chráněných rybích oblastí především zákaz lovu na nástražní rybku menší než 20 cm.

„Od letoška byl tento zákaz zmírněn na minimální délku nástražní rybky 15 cm, a proto je nejvyšší čas prověřit, zda ochranná opatření populaci candáta pomohla,“ dodal Kubečka.

Hospodář Jihočeského územního svazu Milan Hladík v této souvislosti zdůraznil, že candát i další druhy dravých ryb, jako jsou štika, okoun, sumec, nejsou jen pochoutkou, ale mají i vysokou sportovní hodnotu. Hodně rybářů ryby po ulovení pouští, dělá jim potěšení rybu pouze přelstít a ulovit.

„Proto jsme zavedli tak razantní opatření a povolujeme metody lovu, které ryby co nejméně poškozují, a máme zájem najít správný způsob rybářského managementu nádrže, který zachová i úlovky dravých ryb, i když nám je jasné, že doba hojnosti jako před dvaceti lety už je i vzhledem k dalším okolnostem zřejmě pryč,“ hodnotí současný stav Hladík.

Upřesnil, že první část výzkumu proběhla ve spolupráci se sportovními rybáři již v červnu. Hlavní část začne 29. srpna. Během týdne prozkoumá dvacetičlenný tým vědců celou plochu nádrže od přítoku až k hrázi.

Zkoumají i vliv změny klimatu

Komplexní průzkum rybí obsádky se ale zdaleka nesoustředí pouze na candáta. Vědci budou podle certifikovaných evropských norem analyzovat celkové složení rybí obsádky, včetně potravní základny nedravých ryb a plůdkových společenstev.

Výsledky analýz využijí i v rámci letos zahájeného mezinárodního projektu ClimeFish. Jeho záměrem je načrtnout dlouhodobé předpovědi pro mořskou i sladkovodní produkci ryb v závislosti na změnách klimatu a dalších antropogenních vlivech a navrhnout doporučení, jak se připravit a adaptovat na změnu klimatu.

„Vody se kvůli změnám klimatu ohřívají rychle. Za 30 let, kdy každoročně sledujeme nádrž na Římově, stoupla průměrná teplota téměř o dva stupně. Dalším výrazným vlivem je obecné snižování živinové zátěže. Dohromady mají za následek menší počet ryb, ale také to, že jsou ryby menší, což rybáře málokdy těší,“ upozorňuje Kubečka.

Připomněl, že českobudějovičtí vědci již několik dekád pravidelně monitorují česká jezera a nádrže a už teď je zřejmé, že v českých vodách budou ubývat chladnomilné druhy, jako je pstruh a síh, naopak bude stoupat produkce teplovodních druhů jako sumec, candát a kapr.