S jednou nohou půjde 350 kilometrů, aby pomohl dětem s nádorem

„Když mě přejela tramvaj, i při vyprošťování, jsem byl pořád při vědomí. Cítil jsem jedno kolo na hlavě, druhé na noze. Když jsem se pak probral z kómatu v nemocnici, věděl jsem, že o nohu přijdu. A tehdy jsem si řekl, že když nemůžu pomoct sobě, pomůžu alespoň někomu jinému,“ vzpomíná na první pocity po střetu s tramvají, ke kterému došlo loni 31. srpna navečer u Nemocnice Na Bulovce v Praze.

Nápad Davida se podobá běhu, který podnikl filmový Forrest Gump, ale ještě víc skutečnému příběhu Terryho Foxe, který také s protézou běžel napříč Kanadou s cílem získat finanční prostředky na výzkum nádorových onemocnění. Rakovina kostí mu totiž vzala pravou nohu. I proto byl Davidův pochod pojmenován Forrestfox 2016.

Trasa, která začíná v Praze a končí ve slovenské Ilavě, měří asi 350 kilometrů. Cíl ani cestu David nezvolil náhodně. Jednou totiž už tuto trasu ušel, to měl však ještě obě nohy.

„Loni v březnu jsem takhle seděl v hospodě, a najednou jsem si řekl, že půjdu. Po čtyřech dnech, 63 hodinách chůze a spánku, jsem došel do Ilavy, kde jsem žil jako malý kluk. Navštívil jsem kamaráda ze školy, který po dětské obrně skončil na vozíku. To mám v úmyslu i letos,“ plánuje.

Už tehdy však David žil na ulici, kam se dostal po rozpadu manželství.

„V Praze na ulici žiju, dá se říct, už od roku 2005. Teď bydlím v azylovém domě, živí mě brigády ve stavebnictví a vylepování plakátů,“ řekl Právu.

„Tehdy jsem chtěl jít prostě na výlet, nic mě tu nedrželo. Ale teď v tom vidím hlubší smysl. Chci vybrat peníze a pomoci dětem, které to potřebují. Sám mám tři děti, o něž jsem hloupostmi v životě přišel. Já sám na cestě nic nepotřebuji. I tehdy jsem šel tak, jak jsem byl. Stačí jedna stará deka,“ popsal svou motivaci David.

Dodal, že minulý rok se při cestě živil prostě tím, na co narazil: kukuřicí, kedlubnami, bramborami.

Už nyní se našli lidé, kteří chtějí netradiční pochod podpořit. „Většina lidí Davidem pohrdá, nebo je jim zcela lhostejný. V tramvaji ho nepouštějí sednout, někteří řidiči mu zavírají dveře, ještě než nastoupí. Nikdo už ale neví, že půjde veřejný pochod a chce získat finance pro děti trpící leukémií,“ podporuje nápad umělec, který vystupuje pod pseudonymem Fotograf bez talentu.

Právě tento muž se rozhodl vypravit pro Davida i doprovodné auto. Poveze mu potraviny, vodu i berle, na něž je David odkázaný v okamžiku, kdy mu zbytek amputované nohy po dlouhé námaze oteče.

Vybraný obnos z dobrovolného startovného a příspěvků kolemjdoucích bude ukládán do pokladnice, kterou nejprve zapečetí Nadační fond Šance onkoláčkům (www.nfsanceonkolackum.cz), a David si ji pak k sobě připevní. Peníze fond, jenž od roku 2015 zprostředkoval pomoc již šedesáti dětem v onkologické léčbě a třiceti s jiným vážným onemocněním, dostane v cíli, či po Davidově návratu v hlavním městě.

„Na pochod jsou zváni všichni dobrovolníci, mohou se zapojit v kterémkoli místě, ujít libovolný kus trasy a zároveň přispět dobrovolnou částku na pomoc dětem. Jen je podmínkou, aby na sobě měli reflexní prvky, kvůli bezpečnosti. Trasa povede hodně po silnici,“ zve na pochod David Minařík.

Celou trasu a další informace o pochodu, který zahájí přesně rok od své nehody, tedy 31. srpna 2016 na okraji Prahy, v Újezdě nad Lesy, najdou zájemci na www.beztalentu.cz.