Pamětní deska podle něj připomíná pozapomenutou část historie. "Zatímco osud německy mluvících obyvatel Československa, kteří po válce odešli do Německa z různých důvodů (ať už šlo o útěk, divoký nebo organizovaný odsun), je v posledních letech často připomínán v médiích, příběhy lidí vyhnaných v roce 1938 z pohraničí zůstávají většinou v zapomnění," uvedl.

Nad pamětní deskou i aktivitami, které jsou s ní spojené, převzal záštitu předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). "Oceňuji, že se dnes konečně dostává i na vyhnání českého obyvatelstva z pohraničí po Mnichovské dohodě," řekl ve svém projevu. Všichni vyhnaní podle něj byli "naši" ve smyslu, jak republiku chápal její zakladatel Tomáš Garrigue Masaryk.

Odhalení pamětní desky má být uctěním památky i občanů Československa, kteří se postavili nacismu, případně se dokonce stali jeho obětí. Masarykovo nádraží bylo zvoleno kvůli tomu, že právě sem přijíždělo v září a říjnu 1938 mnoho vlaků s uprchlíky v pohraničí, kterým zde byla poskytována pomoc. Nádražím tehdy prošlo na 300 tisíc lidí, které Štěch označil za "uprchlíky ve vlastní zemi".

Podrobnější informace k tehdejším událostem jsou k dispozici na internetových stránkách www.utekyavyhnani1938.cz. Odkaz na tento web prostřednictvím QR kódu je k dispozici přímo u pamětní desky.