Měření schopnosti vypořádat se s neznámým bylo součástí mezinárodního testování PISA 2012 (Programme for International Student Assessment). Neprověřovaly se specifické znalosti, nýbrž schopnost najít řešení nového problému. Studenti například hledali nejrychlejší trasu mezi dvěma místy nebo kupovali virtuální letenky.

Jednoznačně nejúspěšnější byli občané sedmi asijských ekonomik a států a kromě nich se pak nad průměr dostalo dalších 14 států včetně ČR. Podle OECD bylo 85 000 studentů, kteří se testování zúčastnili, postaveno do neznámých situací podobných té, v níž se ocitl Robinson Crusoe na opuštěném ostrově.

Prvních sedm příček patří Asiatům - studentům ze Singapuru, Koreje, Japonska, Macaa (Čína), Hongkongu (Čína), Šanghaje (Čína) a Tchaj-wanu.

Nad průměrem daným hodnotou 500 je kromě nich 14 zemí včetně ČR. České děti jsou na 16. místě, tedy deváté za úspěšnou asijskou skupinou. Z Evropanů byli nejúspěšnější Finové (na 10. místě a skórem 523) a Britové (11./517). Před nimi - na 8. a 9. místě se umístili Kanaďané a Australané. Až za Čechy a Němci, jejichž skóre činí 509 bodů, jsou Američané (508). Do "nadprůměrné" skupiny se se skórem 503 jako poslední vešli Norové, až pod nimi zůstali například Irové (498), Rusové (489) i Slováci (483). Na konci žebříčku jsou studenti z Kolumbie (399), Bulharska (402) a Uruguaye (403).

Zapomeňte na rutinu, improvizace je nezbytná

Studenti byli postaveni do situací, jejichž řešení neznali předem. Museli problém nejdříve identifikovat a pak se rozhodnout, jak ho vyřešit. Úspěšný je ten, kdo problém dobře vyhodnotí, rozhodne se pro metodu, již dokáže ještě během řešení měnit a učit se na základě interakce s okolím.

OECD ve své zprávě připomíná, že problémy podobné těm, jaké měl svého času Robinson, řešíme všichni každý den - přestane nám fungovat mobil, sedíme v místnosti podchlazené klimatizací, přiletíme do země, jejíž jazyk neznáme, a musíme najít letecký přípoj z jiného letiště. Dá se říci, že život v dnešní době se skládá hlavně z řešení problémů, protože vzhledem k rychlým společenským změnám je třeba se stále učit a vstřebávat nové poznatky. Nejlepší budou ti, kdo se budou rychle přizpůsobovat, budou mít odvahu zkoušet nové věci a budou schopni učit se z chyb.

Ze srovnání tří velkých ekonomik - Německo, USA a Japonsko - vyplývá, že ve všech od roku 1979 ubývá zaměstnání s požadavky na rutinu jak manuální, tak intelektuální. Ve všech naopak přibývá takových, kde je třeba uplatnit neobvyklé řešení. Obecně se většina zaměstnanců dostane nejméně jednou týdně do situace, kterou nezná a jejímuž řešení musí věnovat aspoň 30 minut.

Schopnost řešení problémů se ve studii definuje jako kapacita zapojit poznávací proces k řešení takových situací, v nichž metoda řešení není zřejmá. Studie srovnává země například podle počtu studentů, kteří vyřešili s výborným výsledkem aspoň jeden z předložených problémů. Jde o ty, kteří dosáhli nejvyšších známek pět nebo šest. ČR je v tomto kritériu na 17. místě.

Studenti z ČR patří mezi dobré matematiky a tyto znalosti při řešení problémů uplatnili. Ve srovnání dobrých řešitelů podle pohlaví odpovídají výsledky v ČR průměru OECD, kde chlapci jsou při řešení o sedm bodů úspěšnější než dívky. Překvapivé jsou výsledky v některých zemích jako SAE nebo severské státy, kde byly naopak úspěšnější dívky.