"Mohu to potvrdit, je to pravda," řekl ke zprávě o úmrtí Švorcové šéf KSČM Vojtěch Filip. Doplnil, že Švorcové si velmi lidsky vážil, byla to podle něj vynikající herečka a recitátorka. Filip také vyzdvihl, že se Švorcová nikdy nezpronevěřila své myšlence.

"Nikdy se nesklonila ani před nespravedlivými útoky vůči své osobě a vůči straně, k níž se hlásila," uvedl Filip.

Od května byla Švorcová ve Střešovicích udržována v umělém spánku, selhávaly jí důležité životní funkce.

Švorcová vystudovala pražskou DAMU a v letech 1951-1990 působila na scéně Divadla na Vinohradech. V 70. a 80. letech byla předsedkyní Svazu českých dramatických umělců, a to až do jeho rozpuštění v roce 1989.

Video

Jiřina Švorcová ve filmu Král Šumavy. Zdroj: Youtube.com

Po roce 1968 se silně politicky angažovala, což ovlivnilo i její hereckou kariéru. V roce 1976 byla zvolena do Ústředního výboru KSČ.

Pověst zapálené komunistky Švorcová v roce 1977 stvrdila přípravou a prezentací tzv. Anticharty, což byla podpisová akce odpůrců Charty 77 z řad významných osobností kulturního života, kteří jí vyjádřili loajalitu komunistickému režimu.

V roce 1978 se stala laureátkou Řádu Vítězného února a o šest let později dostala titul národní umělkyně. Po pádu režimu kandidovala v roce 1996 za KSČM do Senátu, ovšem neúspěšně.

Z jejích divadelních rolí lze uvést Olgu v Čechovových Třech sestrách (1979), Brechtovu Matku Kuráž (1984) či Melánii z Topolových Hlasů ptáků (1989).

Před filmovou kamerou poprvé stanula ve snímku Král Šumavy (1959), později hrála hlavně v seriálech: (Žena za pultem, 1977; Okres na severu, 1980; či Gottwald, 1986).