Článek
Ze schránky, která byla nalezena v soše Boha Otce ve vrcholové partii sloupu, postupně vyjmuli mimo jiné mapu s vyznačenými částmi města, které zaplavila voda v roce 1997, Radniční listy z roku 2001, seznam držitelů cen města z let 1997 až 1999, zvoneček, dobové mince a poselství tehdejšího primátora města Martina Tesaříka (ČSSD, nyní SOCDEM).
Schránka byla uložena při poslední velké rekonstrukci památky, která je od roku 2000 zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. „Věděli jsme, že se tam tehdy nějaká schránka dávala,“ řekl novinářům akademický sochař René Tikal, který má nynější renovaci sloupu na starost.
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je nyní kvůli restaurátorským pracím zahalen.
Nevyloučil přitom, že útroby sloupu skrývají i starší schránku, než je tato novodobá. Žádnou jinou ale restaurátoři zatím nenašli. Do té novodobé budou před jejím vrácením na místo doplněny předměty vztahující se k současnosti města.
Bude mezi nimi například letošní radniční zpravodaj, seznam plánovaných investic, olomoucká eurobankovka s motivem sloupu, mince v hodnotě 100 korun i s příklady toho, co lze v této době za sto korun koupit, či papírová jízdenka na městskou hromadnou dopravu, kterou už brzy nahradí digitální placení jízdného.
Schránka, kterou restaurátoři objevili.
„Chceme vložit i poselství pro budoucí generace. Bude ve formě dopisu, přičemž jeho formulaci jsme se rozhodli nechat na žácích olomouckých základních škol, které jsme oslovili,“ konstatoval olomoucký primátor Miroslav Žbánek (ANO).
Nynější rozsáhlé restaurování barokního sloupu Nejsvětější Trojice bylo zahájeno loni na jaře a skončit má koncem příštího roku. Přes dvaatřicet metrů vysoký sloup je nejvyšším sousoším v České republice a jeho součástí je i malá kaple.
Schránka ukrývala nejrůznější dokumenty.
Zatím poslední obnova jednoho z vrcholných děl středoevropského baroka byla dokončena v roce 2001 a trvala přibližně rok a půl. Renovaci tehdy odborně vedl olomoucký restaurátor Ladislav Werkmann. Musel přitom sejmout ze sloupu některé sochy v havarijním stavu.
Restaurování sloupu považovali tehdy odborníci za jednu z nejrozsáhlejších restaurátorských prací v ČR. Během posledních dvaceti let na sloupu probíhaly drobnější úpravy a restaurování jednotlivých poškozených prvků.
Nutnost nynější rekonstrukce vyplynula z toho, že podle odborníků již kamenná výzdoba měla poškozený povrch, místy byly trhliny či dožilé tmely z minulých restaurátorských zásahů. Nedostatky odborníci našli také u soch světlonošů v nižší vrstvě sloupu.
Práce mají stát zhruba 30 milionů korun, většinu nákladů pokryje evropská dotace.
Barokní Sloup Nejsvětější Trojice má bohatou sochařskou výzdobu.
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci vznikal v letech 1716 až 1754, kdy byl také 9. září vysvěcen za účasti císařovny Marie Terezie. Na jeho tvorbě se podílelo několik umělců a řemeslnických mistrů, zejména Václav Render, František Thoneck, Jan Václav Rokický, Augustin Scholtz, Jan Ignác Rokický, Filip Sattler, Ondřej Zahner či Šimon Forstner.
Sloup je magnetem pro turisty z celého světa – často sem míří návštěvníci z Japonska, Číny nebo Jižní Koreje. V současnosti jej však není možné spatřit v celé kráse, protože je kvůli restaurátorským pracím zahalen.
