Článek
Zelenským oznámené kroky jsou výsledkem jím svolaného pátečního zasedání zaměřeného na ukrajinsko-polské vztahy, informuje server Ukrajinska pravda. „Priority jsou jasné: všichni v Evropě potřebujeme sousedské, rovné a vzájemně přínosné vztahy vybudované na úctě,“ napsal po jednání na sociální síti X Zelenskyj.
Účastníci zasedání se podle Zelenského dohodli na klíčových bodech dalšího postupu. „Nejprve přijdou diplomatická řešení. Zadruhé budou otevřeny všechny archivy Bezpečnostní služby Ukrajiny a ukrajinské zahraniční rozvědky spojené s tragickými událostmi z dvacátého století ve Volyni. Zatřetí bude vydáno značné množství dalších povolení k pátracím a exhumačním pracím,“ uvedl Zelenskyj.
Volyňský masakr označuje masové vraždy, které ve Volyni, jež je dnes ukrajinským územím, od roku 1943 do roku 1944 během nacistické okupace páchali ukrajinští nacionalisté spojení s Ukrajinskou povstaleckou armádou (UPA), ozbrojeným křídlem Banderovců.
Ukrajinsko-polské vztahy utrpěly těžkou ránu, když Zelenskyj v červnu po „hrdinech UPA“ pojmenoval současnou elitní jednotku ukrajinských zvláštních sil. Polský prezident Karol Nawrocki mu za to posléze odebral Řád bílé orlice, který ukrajinské hlavě státu udělil jeho předchůdce Andrzej Duda.
