RECENZE: Crystal Lake se vrací k maniakovi Voorheesovi, ale snaží se být tím, čím není

Pátek třináctého se stal v době svého uvedení kultem. Příběh maskovaného maniaka Jasona Voorheese následně přerostl v obří sérii, která k dnešku čítá jedenáct filmů a jeden crossover, v němž Jason vyzval „hvězdu“ Noční můry z Elm Street Freddyho Kruegera. Zatímco další film je v nedohlednu (jeden čas o něm dokonce reportoval LeBron James), mohou si fanoušci zkrátit čas seriálem.

Do popředí se tentokrát dostává Pamela Voorheesová, Jasonova matka, kterou ztvárňuje Linda Cardelliniová a navazuje tak na Betsy Palmerovou z prvních dvou filmů. Výkon této oblíbenkyně Jamese Gunna je asi největší předností celého projektu. Příběh totiž Pamelu ukazuje nejprve jako obyčejnou ženu, jež se pak vlivem řady okolností začíná měnit v maniakální legendu slasherového subžánru (slasher je typ hororu, v němž psychopatický vrah systematicky vyvražďuje skupinu lidí v izolovaném prostředí - pozn. red.).

Mluvíme-li o slasheru, tak tvůrce seriálu, Brad Caleb Kane, nezapomíná, pro koho projekt primárně připravoval. Nechybí tedy poměrně brutální vraždy, jakož i drsný humor a návrat na ikonická místa ze série. Daří se mu ovšem do děje přimíchávat i psychologické dramatické momenty, což v mnoha případech není na škodu. Najdou se ale části epizod, kam se kombinace těchto dvou žánrů moc nehodí.

Snaha rozšířit známý příběh je v mnoha ohledech skvělá věc, nicméně občas si divák během sledování seriálu říká, že některé věci měly snad zůstat utajeny. Problémem jsou i některé dějové linie vedlejších postav, jež jsou vyloženě nezajímavé.

Crystal Lake je ve výsledku pohodovým návratem do světa Pátku třináctého a stojí i padá s výkony Lindy Cardelliniové. Selhává ale ve své možnosti oslovit i jiné diváky než fanoušky populární série. V A24 umějí horory lépe, stačí vzpomenout na Backrooms nebo Děsivé dědictví.