Článek
„Soud dospěl k závěru, že to, že v obývacím pokoji poškozené hořelo, bylo způsobeno záměrným jednáním obžalovaného, kdy za pomoci sirek způsobil požár na koberci a gauči,“ uvedl předseda senátu Radek Mařík.
„Obžalovaný si takto počínal s vědomím a srozuměním, že se ten požár může volně šířit v prostorách bytu, kde se poškozená vysokého věku nacházela, a současně musel vědět, že se ten požár může šířit do společných prostor bytového domu,“ doplnil soudce.
Votýpkovi za to hrozilo dvanáct až dvacet let vězení, případně i výjimečný trest. Soud tak mladíkovi uložil trest na samé spodní hranici zákonné trestní sazby.
Votýpka podle obžaloby loni v lednu zazvonil uprostřed noci na pražském Proseku na osmaosmdesátiletou sousedku a vymyslel si historku, že se nemůže dostat k sobě do bytu, protože mu bratr neotevírá. Sousedka ho pustila dovnitř, nabídla mu přespání, dokonce mu i rozestlala. Mladík ale podle spisu kolem páté hodiny ráno založil v obýváku požár, a to hned se dvěma ohnisky.
Seniorce pak měl ukrást klíče, v bytě ji na dva západy zamknout a z domu odejít. Klíče poškozené se později našly schované ve výklenku, asi patnáct metrů od budovy. Votýpka se o osud sousedky ani dalších devatenácti lidí, kteří v té době spali v patrech nad inkriminovaným bytem, nezajímal. Požár, jehož plameny dosahovaly až do jednoho metru, se naštěstí poškozené podařilo uhasit.
Votýpka u soudu připustil, že na sousedku uprostřed noci zvonil. Byl prý pít, přepadl ho splín a potřeboval si popovídat. Odmítl ale, že by zakládal nějaký požár. „Nevím o tom, že by tam mělo začít hořet. Nejsem si vědom, že bych se vůbec dotýkal nějakých sirek,“ řekl soudu s tím, že se o ohni dozvěděl až od policie. Poškozená mu nabídla přespání na gauči, což Votýpka dle svých slov odmítl a šel spát k sobě domů.
Votýpka byl původně obžalovaný z pokusu o vraždu, po provedeném dokazování ale státní zástupce čin překvalifikoval na pokus o obecné ohrožení s úmyslem způsobit smrt. „Musel si být vědom, že takto založený požár může bezprostředně ohrozit i další osoby, které se v domě nacházely,“ uvedl v závěrečné řeči žalobce Richard Petrásek a navrhl pro Votýpku trest ve výši patnácti let.
„Jediný, co můžu říct, je výpověď, kterou jsem říkal dříve. S poškozenou mám velmi dobrej vztah, bral jsem jí jako babičku, takže nemám, a nikdy jsem neměl, jedinej důvod jí ublížit,“ uvedl v závěrečné řeči Votýpka. „K nikomu na světě jsem nikdy nechoval takovou zášť, abych ho chtěl usmrtit. Nerozumím tomu, jak se to mohlo stát. Kdybych byl svědkem toho, že tam začalo hořet, tak tam nenechám poškozenou v bytě a budu dělat něco, abych ji zachránil,“ dodal mladík.
Podle znaleckých posudků Votýpka v době páchání činu neměl ovládací a rozpoznávací schopnosti vymizelé ani nijak významně snížené.
Votýpka musí podle verdiktu poškozené vyplatit symbolické odškodné ve výši tisíc korun. Pojišťovně pak 66 tisíc korun jako náhradu škody.
